Beduíni v Egyptě - Starověký Egypt

Beduíni v Egyptě

Napsal Felgr Pavel on .

Na konci období vlády 6. dynastie využili oslabení egyptské centrální moci pouštní beduíni a vpadli do delty. Přilákalo je bohatství a zelenající se údolí. Tyto kočovné kmeny asijského původu byly pro Egypt neustálou hrozbu, faraoni je proto museli neúnavně vyhánět ze svého území.

Kdo byli pouštní beduíni?

Egypťané nazývali beduíny šasu. Tyto kočovné kmeny semitského původu žily v klanech na Sinajském poloostrově a jeho okolí na rozsáhlém pouštním území s členitým reliéfem - hory dosahovaly výšky 2 000 metrů, cesty byly plné serpentin a těžko přístupné, podnebí drsné a suché. Když se je Egypťané pokoušeli pronásledovat napadali je beduíni v malých skupinkách v terénu, který velmi dobře znali. Byli schopni neuvěřitelně rychle přepadnout a vydrancovat karavanu. Byli to ale i obchodníci, kteří se živili výměnným obchodem a přicházeli do Egypta prodávat antimon používaný v kosmetice k přípravě líčidel.

Sestávali z chudých kmenů žijících ve stanech. Beduíni se živili chovem (velbloudů, krav, ovcí), lovem (gazel a přímorožců) a obděláváním vyprahlé a málo úrodné půdy. Když byla centrální moc v Egyptě silná, omezovali se beduíni na obchodováni. Jakmile se ale moc oslabila, zaútočili na svého bohatšího souseda. Šlo o tradiční nepřátele Egypta, kteří bez váháni nabízeli své služby průvodců i jiným armádám, které s Egyptem bojovaly. V 7. století př.n.l. dovedli beduíni do delty vojska asyrského panovníka Asarhaddona a darovali mu i velbloudy potřebné k převozu vody.

Beduíni - oblečení a vzhled

Beduíni nosili plnovousy zastřižené do špičky. Na dlouhých hábitech měli výšivky s geometrickými motivy. Jejich ženy nosily šaty do půli lýtek, s odhaleným jedním ramenem. Oděvy byly bílé, zdobené červenými obrazci a barevnými pásy. Obuv si zhotovovali z velmi jemné kůže nabarvené načerveno.

Až příliš dlouhá vláda Pepi II. byla začátkem období destabilizace situace v Egyptě, který byl pomalu rozdělován na menší oblasti, kterým paralelně vládly různí dynastie. Z této zhoubné atmosféry těžili beduíni, kteří vpadli do země a usadili se v bohaté deltě Nilu. Připomeňme si, že už za vlády Pepi I., otce Pepi II., měl generál Veni co dělat, aby beduíny porazil. To byl Egypt ještě jednotný, nyní byla situace v Egyptě daleko složitější pro účelnou obranu.

Amenemhet I. a Vládcovy zdi

Amenemhet I., zakladatel 12. dynastie, nastoupil na trůn v době, kdy se jeho předchůdcům z 10. a 11. dynastie podařilo upevnit moc. Amenemhet I. chtěl zemi ochránit před případnými vpády kočovných kmenů, a proto zahájil stavbu velkého počtu pevností na východním okraji delty. Tyto stavby, které starší texty označují jako Vládcovy zdi, měly vytvořit neproniknutelnou hradbu, která by okamžitě zastavila jakýkoli pokus o invazi. Vládcovy zdi měly především posílit zranitelnou část země.

Nástupci Amenemheta I. se snažili v této politice pokračovat a stejně jako on chránit Egypťany, kteří pracovali v tyrkysových dolech na Sinajském poloostrově. Byly zavedeny stálé kontroly, které sledovaly veškerý pohyb cizinců v oblasti. Po několik staletí žil Egypt v obavách z útoků beduínů, které se však až na pár výjimek nenaplnily. Slavný Thutmose III. však musel za vlády 18. dynastie čelit povstání beduínů, které po lítém boji rozprášil. Zdálo se, že tentokrát bylo nebezpečí ze strany beduínských kmenů na dlouhou dobu zažehnáno.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě