Avarida (Tell ed-Daba) - Starověký Egypt

Avarida (Tell ed-Daba) - hlavní město Hyksósů

Napsal Felgr Pavel on .

Z Avaridy (Tell ed-Daby) máme doklady, že již na počátku 13. dynastie zde působila komunita Asijců. Je to však jediný přesvědčivý archeologický důkaz o populaci Asijců v rámci Egypta (žijících odlišným způsobem života než Egypťané) ze Střední říše. V soudobých textech se objevují zmínky o "táborech asijských dělníků".

Počátky v 1. přechodném období

Je pravděpodobné, že nejstarší sídliště v Avaridě (Tell ed-Dabě), pocházející z Prvního přechodného období, bylo úmyslně postaveno jako součást obranného systému, který měl zajistit východní hranici. Během 12. a 13. dynastie se sídliště velmi rozrostlo a jednu jeho část osídlili Asijci. Neegyptská povaha komunity je patrná z rozvržení domů (které jasně odkazuje na syrský model) a ze skutečnosti, že hroby byly začleněny do obytné části, místo aby byly umístěny na pohřebišti vně sídliště.

Rozdíly lze pozorovat nejen v materiální kultuře, definované keramikou a druhy zbraní, ale také v pohřbívání, které zahrnuje směsici egyptských a palestinských rysů. Ze zlodějské jámy prokopané do kaple jedné hrobky pocházejí fragmenty nadživotní vápencové sochy sedícího muže s vrhací tyčí v ruce. Umělecký styl a oblečení nejsou egyptské, rozměry však naznačují, že se jednalo o osobnost velké důležitosti. Je ironií osudu, že nejlepší paralelu k této soše představuje malá dřevěná figurka asijské ženy s dítětem, nalezená v jedné hrobce ze Střední říše v Bení Hasanu.

Kultura v Avaridě (Tell ed-Dabě)

Kultura lidu z Avaridy (Tell ed-Daby) se rychle vyvíjela. To nám umožňuje charakterizovat každou vrstvu po stránce architektury, pohřebních zvyklostí, keramiky, železný i jiných výrobků, ale současně se objevuje otázka, pro a jak docházelo k takovému kulturnímu mísení a tak rychlému vývoji. Avarida (Tell ed-Dabaa) nám poskytla stovky artefaktů, které lze zařadit do dobře známého období II A-C střední doby bronzové v Syropalestině. Tento materiál se vyskytuje v devíti vrstvách (H-D/2), jejichž horní a dolní hranici spojil rakouský archeolog Manfred Bietak s vládami dvou egyptských králů, a to s vládou Amenemheta IV. (1786-1777 př.n.l.) a Ahmose (1550-1525 př.n.l.).

Počáteční expanzi Avaridy (Tell ed-Daby) dočasně pozastavila epidemie. Na několika místech této lokality nalezl Bietak velké společné hroby, v nichž bylo uloženo množství těl bez viditelných známek obřadu. Později, od vrstvy F dále, naznačují typy sídlišť i hřbitovů méně rovnostářskou společnost než dříve. Velké domy obklopené menšími, propracovanější budovy spíše uprostřed sídliště než na jeho okraji, služebníci pohřbení před hrobkami svých pánů, to všechno poukazuje na nadvládu bohaté elitní skupiny.

Avarida - hlavní město Hyksósů

V tomto okamžiku historie města začíná být zřejmé, že je totožné s písemně doloženým hlavním městem Hyksósů Avaridou. Byly zde nalezeny dva vápencové sloupky dveří, na nichž je jmenován "dobrý bůh, pán obou zemí, vlastní syn Reův, Nehesej". Na popsaných fragmentech z Tell el-Habua, Tanidy a Tell el-MuKdamu nalézáme další tituly a přídomky tohoto muže, "oblíbence Sutehova, pána Avaridy, nejstaršího královského syna".

Poslední přídomek je titul naznačující vysokou vojenskou hodnost, neznamená však, že jeho držitel byl skutečně "synem krále". Zmínka o bohu Sutehovi dokládá, že jeho kult zde byl již zaveden a že byl místním bohem Avaridy, jako byl Amon ochranným bohem Théb (Vesetu). Sutehův kult se mohl vyvinout smísením již existujícího kultu z Héliopole s kultem severosyrského boha Baala-Sápána, který sem zavlekli Asijci.

Avarida

Plán historické krajiny v Tell el-Dabě (hlavní město Hyksósů)

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě