Hyksósové v Egyptě

Otázkou, která vystihuje podstatu Druhého přechodného období, je povaha Hyksósů. Většina našich znalostí o Hyksósech je závislá na písemných pramenech a tyto - až na několik výjimek (např. Rhindův papyrus) - vycházejí z egyptské strany. Neznáme žádný hyksóský protějšek Kamosových textů. Máme však doklady ze systematických vykopávek v jejich hlavním městě, Avaridě (Tell ed-Dabaa). Víme, jak vypadaly paláce Hyksósů, chrámy, domy a hroby a můžeme pozorovat, jak se vyvíjela jejich kultura.

Lid z Avaridy byl od Egypťanů odlišován soudobým termínem "aamu", který byl používán již dlouho před Druhým přechodným obdobím a také dlouho po ní (například Ramesse II. takto označoval své soupeře u Kadeše) pro pojmenování obyvatel Syropalestiny. Egyptologové tradičně překládají výraz aamu jako "Asijec" - tj. obyvatel západní Asie.

Původ pojménování Hyksósové

Termín "Hyksós" byl oproti tomu odvozen přes řečtinu z egyptského přídomku hekau chasut, "vládcové cizích (doslova hornatých) zemí", a označuje pouze asijské panovníky. Sám o sobě neměl pejorativní význam, pouze vyjadřoval nižší postavení oproti egyptskému faraonovi a používali jej jak Egypťané, tak samotní hyksóští králové. V případech, kdy lze prokázat etymologii Hyksósů, pocházejí všechna osobní a královská jména Asijců žijících v tomto období na území Egypta ze západosemitských jazyků. Názory, že by se mohlo jednat o Churrity nebo dokonce Chetity se nepotvrdily.

Jako kulturní fenomén byli Hyksósové popsáni jako "svébytně egyptští". Směs egyptských a syropalestinských kulturních znaků - jak ji dokládají předměty z vrstev D/3 a D/2 (vláda Apopiho) v Tell ed-Dabě - lze rozeznat na celém území delty od západu až na východ: v Tell Fauzíje a Tell Gezíra el-Farasu, západně od tanidského ramene Nilu včetně Faraši, v Tell el-Jahúdíje, Tell el-Maschútě a Tell el-Habua.

Všechna tato sídliště jsou mnohem menší než Tell ed-Dabaa a hlavní období jejich obývání se ve všech případech shodují s poslední hyksóskou vrstvou, ale dvě z nich - Tell el-Maschúta a Tell el-Jahúdíja - zanikla ještě před dobou, kterou reprezentuje poslední hyksóská vrstva (D/2) v Tell ed-Dabě. Tell el-Maschúta a okolní osady se nacházejí ve Wádí Tumílátu, které vedlo k jedné z hlavních cest přes severní Sinaj do Palestiny. Bylo to malé sídliště, obývané pravděpodobně jen sezónně. Bohatství Avaridy pocházelo nejen z obchodu s Palestinou a Levantou, ale také z Kypru, a to zvláště v poslední fázi. Kamosova stéla vypočítává zboží dovážené Hyksósy ("vozy a koně, lodě, dřevo, zlato, lapis lazuli, stříbro, tyrkys, bronz, bezpočet seker, olej, kadidlo, tuk a med"), dochovalo se však velmi málo dokladů o zboží, za které je hyksóští králové směňovali.

Hyksósové

Strategie a chronologie lokality Tell el-Dabaa (hlavní město Hyksósů Avaris)

e-max.it: your social media marketing partner

Egyptští faraoni

Archaické období

První dynastie faraonů

Období Staré říše

1. přechodné období

Období Střední říše

2. přechodné období

Období Nové říše

3. přechodné období

Období úpadku

Období Ptolemaiovců

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.