Théby za 17. dynastie

Panovníci 17. dynastie vládli z Théb (Vasetu). O 15. a 16. dynastii (hyksóské) toho mnoho nevíme. Mnohem více víme o devíti králích patřících (podle Ryholta) do 17. dynastie, jen u dvou z nich však byl prokázán příbuzenský vztah. Antef VI. a Antef VII. byli bratři a je možné, nikoli však prokázané, že jejich otcem byl Sebekemsaf II. Turínský papyrus jejich jména neuvádí, jelikož odpovídající část byla odříznuta již ve starověku, objevují se však v jiných seznamech králů z Théb (Vasetu).

Královské stély se dochovaly znovu použité v pozdějších stavbách a vykopávky poskytly cenné předměty z jejich hrobek. V úkrytu královských mumií v Dér el-Bahrí byla nalezena těla Sekenenre Taa (asi 1560), jeho manželky Ahhotepy a snad jeho matky, královny Tetišeri. Kuriozní je zlodějský popis hrobky krále Sebekemsafa II. a jeho manželky, která byla neporušena ještě o 600 let později ve 20. dynastii.

Poslední dynastie pod nadvládou Hyksósů

Tito vládcové Théb zřejmě vládli ve stejné době jako hyksóská 15. dynastie, nemáme však žádný pevný bod, podle nějž by bylo možné datovat počátek 17. dynastie. Její konec je vyznačen smrtí Kamose ve třetím roce jeho vlády. Pokračující vojenský étos té doby je ilustrován oblíbeností vojenských titulů jako "velitel panovníkova mužstva" a "velitel městského oddílu". Vypovídají o obranném seskupování vojenských jednotek kolem panovníka a potvrzují důležitost místní domobrany organizované v jednotlivých městech. Nestabilita zůstala pro Horní Egypt charakteristickou po zbytek tohoto období.

Rahotep, zakladatel 17. dynastie, se chlubí obnovou chrámů v Abydu (Abedžu) a Koptu. Nápis Sebekemsafa II. dokládá, že vyslal výpravu sto třiceti mužů do Wádí Hammámátu. Zdejší lomy byly součástí thébského území a počet vyslaných pracovníků nemůže být srovnáván s tisíci mužů, kteří byli do wádí vysláni za 12. dynastie.

Odříznuté Théby

Théby (Vaset) byly odříznuté od Dolního Egypta a byl jim odepřen přístup do střediska písařské vzdělanosti v Memfidě (Mennoferu). Tato střediska a jejich archivy nebyly zničeny a mohly vzkvétat i za vlády Hyksósů, ale Thébané s nimi nemohli udržovat kontakt, což si snad vynutilo nové sestavení textů potřebných pro důležité pohřební rituály. Jednou z prvních sbírek zaříkadel, kterou známe pod názvem Kniha mrtvých, pochází z 16. dynastie, z rakve královny Mentuhotep, manželky krále Džehuteje.

Pohřební kultura v Thébách (Vasetu), ochuzená o dřívější prameny, se vyvíjela i v jiných směrech. Velké pravoúhlé rakve z cedrového dřeva byly nahrazeny hrubě tvarovanými antropomorfními rakvemi ze dřeva sykomory, zdobenými malovanými vzory s pery, ale v tak hrubém a osobitém stylu, že žádné dvě z nich nejsou stejné. Tento rys prozrazuje neškolenost v kdysi přísných konvencích pohřebního umění, které bylo v té době také zřejmě méně žádáno. Některé rakve však prozrazují, že v několika thébských dílnách se udržela tradice výroby rakví ze Střední říše až do 18. dynastie.

Egyptští faraoni

Archaické období

První dynastie faraonů

Období Staré říše

1. přechodné období

Období Střední říše

2. přechodné období

Období Nové říše

3. přechodné období

Období úpadku

Období Ptolemaiovců

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.