První dynastie faraonů - Starověký Egypt

První dynastie faraonů

Napsal Felgr Pavel on .

Za sjednotitele Egypta se považuje podle tradice, zachycené v Manethových Egyptských pamětihodnostech, na tzv. Ebózevské desce a na Turínském papyru, král Meni (též Menej, řecky Menés), který byl snad totožný s historicky doloženým králem Narmerem nebo Ahou. Za své sídelní město si Meni zvolil Cinev (This) v Horním Egyptě, které se nacházelo asi 500 km jižně od Káhiry.

Zbytky tohoto města nejsou dodnes přesně identifikovány. Odtud se vypravil do Dolního Egypta a někdy kolem roku 3000 př.n.l. ho dobyl. Na hranicích obou zemí založil pak nové hlavní město Memfis (Mennofer). Je možné, že k pokusům o sjednocení Egypta došlo už podstatně dříve, a to ze strany vládců Dolního Egypta, kteří sídlili v Heliopoli (Iunu). Úspěch měl však, podle všech dochovaných informací, teprve Meni (Narmer?).

Meni (Narmer?) - zakladatel první dynastie

Meni (Narmer?) se také pokládá za zakladatele první dynastie egyptských králů, jichž známe celkem sedm nebo osm. Prameny se po něm (resp. po Narmerovi nebo Ahovi) zmiňují o Džerovi, Vedžóovi, Vedimevovi, Andžjebovi, Semsuovi a Kaovi. Z druhé dynastie známe od Manetha deset králů, z jiných pramenů ještě dva další, ale spolehlivě jich máme doložených jen šest nebo sedm: Hotepsechemveje, Nebréa (Ráneba) , Ninécera, Venega, Senda, Chásechema a Chásechemveje (přičemž poslední dva jsou snad totožní).

Stručně lze o nich říci, že upevnili stát politicky i ekonomicky; vedli také výbojné války, a to hlavně na Sínajský poloostrov, kdeje lákaly měděné doly, a za zlatem do Núbie. Zdá se, že všichni museli potírat odstředivé tendence uvnitř země; ještě Chásechem zanechal zprávu o potlačení velkého povstání v Dolním Egyptě, při němž prý zabil 48205 (nebo 47209) vzbouřenců a zajal 120 000 obyvatel. Tím vším vytvořili předpoklady pro vznik Staré říše, nejstarší říše v dějinách: téměř o půl tisíciletí starší, než byla akkadská říše Sargonova a téměř o tisíc let starší, než byla babylónská říše Chammurapiho.

Narmerova paleta

Narmerova paleta

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě