Architektura Nové říše

Po předlouhé vládě Ramesse II. jako by 19. dynastii došel dech a Egypt se pohroužil do krize. Mnoho nomarchů využilo anarchie a vyhlásilo nezávislost svých území. Žádný z faraonů nebyl schopen postavit se vnějším tlakům ani uklidnit nestálou situaci v samotném Egyptě. Vládla řada slabých panovníků pocházejících ze vzájemně soupeřících větví panovnické rodiny a nakonec se k moci dostal i cizinec – kancléř Bej, což je víc než výmluvný důkaz rozkladu královské moci.

Ramesse III., poslední velký stavitel

Ramesse III. byl synem Sethnachta, zakladatele 20. dynastie, a jeho ženy královny Teje-Mernes. Ramesse III. díky své odvaze, smyslu pro moc a politické inteligenci vrátil lesk zemi, která to vskutku potřebovala. Ramesse III. upevnil organizaci armády, a tak znemožnil veškeré pokusy o invazi zvnějšku, která hrozila mimo jiné ze strany mořských národů. Postupně dokončoval a opravoval stavby, které byly poškozeny v předcházejícím období neklidu.

Ramesse III. pokračoval v tradici panovníků 19. dynastie a na západním břehu Nilu naproti Thébám (Vasetu) si nechal vystavět zádušní chrám. V Medínit Habu (egyptsky Džamet), jižně od centrální thébské nekropole a půldruhého kilometru jihozápadně od úžasného Ramessea, které vybudoval jeho obdivovaný předek Ramesse II., nechal postavit rozsáhlý královský zádušní chrám. Dnes je Medínit Habu (Džamet) po Karnaku (Ipetisut) nejvýznamnější lokalitou se zbytky staveb ze starého Egypta.

Chrám Ramesse III. v Medínit Habu (Džamet) je typickým příkladem architektury pomalu upadající Nové říše. Následovníci Amenhotepa III., zvláště Ramesse II., měli sklon k zanedbávání čistoty linií a střízlivé výzdoby. Dávali přednost kolosální architektuře, často na pohled přetížené a těžkopádné. Zároveň je třeba připomenout krátké amarnské období, které se úmyslně rozloučilo se starými přístupy a do umění zavedlo do té doby nevídaný realismus. Je pochopitelné, že také amarnské umění ovlivňovalo umělce 19. a 20. dynastie.

Za vlády Ramesse III. se tvary dále prodlužovaly a protahovaly. Na sedmi usiroformních pilířích kolonády, která lemuje první nádvoří chrámu Ramesse III. v Medínit Habu (Džametu), je faraon znázorněn v plisované suknici nebo ve dvorském oděvu, který se velmi blíží skutečné podobě šatu. Tento obraz výrazně kontrastuje s idealizovanými a fixními zobrazeními jeho předchůdců z 18. dynastie.

Chrám Ramesse III. v Medínit Habu na místě menšího chrámu

Zádušní chrám Ramesse III. v Medínit Habu se nachází na místě, na němž se již rozkládal menší chrám. Jeho výstavbu zahájil Amenhotep I., na nějž navázali královna Hatšepsut a Thutmose III. Tento chrám, v němž uctíván karnacký bůh Amon, byl zakomponován do velkolepého chrámového komplexu Ramesse III.

Vlastní zádušní chrám Ramesse III. se nacházel v prostoru dlouhém 320 metrů a širokém 220 metrů, který byl obehnán mohutnou ohradní zdí postavenou z nepálených cihel. Asi osmdesát metrů od hlavního vchodu bylo molo, k němuž po kanálu spojeném s Nilem připlouvaly lodi. Z mola přecházel Ramesse III. se svým doprovodem ke vstupní bráně, která se skládala ze dvou nízkých věží. Za ní následovala tzv. Vysoká brána, impozantní dvoupatrová pevnost s královskými komnatami, jejíž věže sahaly do výšky 22 metrů.

Vysoká brána byla vystavěna podle vzoru migdolů - syrských pevností, které na egyptského panovníka během jeho vojenských tažení tolik zapůsobily. Původně existovala ještě jedno opevněná brána v západní části zdi, která se ale nezachovala. Stejně tak se nezachovalo nic po kolosálních sochách, které se nacházely na kamenných podstavcích u paty obou věží.

Chrám Ramesse III. v Medínit Habu (Džametu)

Nejvýznamnější části komplexu Ramesse III. v Medínit Habu je samotný chrám. Jeho stavba byla inspirována stavbou Ramessea, které nechal vystavět Ramesse II.. Chrám byl přístupný přes dvě nádvoří se sloupořadími z usiroformních sloupů. Zadní části druhého nádvoří se nacházela první sloupová síň a za ní následovaly další dvě. Síněmi se postupně procházelo ke svatostánku – nejutajovanější části chrámu.

První pylon je vysoký 22 metrů a široký 69 metrů a zdoben válečnými výjevy, které zobrazují vítězství Ramesse III. nad mořskými národy. Tohoto vítězství dosáhl v osmém roce své vlády. Do stěny je vytesán projev boha, který chválí krále za jeho úspěšný boj. Reliéfy na stěnách nádvoří oslavují panovníkovi hrdinské činy.

Monumentální reliéfy, které se začaly objevovat za Ramesse II., najdeme i na vnitřních a vnějších stěnách chrámu v Medínit Habu (Džametu). Většina těchto fresek v zapuštěném reliéfu ukazovala egyptskému lidu vítězícího faraona, jenž si je jist svou převahou a silou. Hlavní bylo předvést pohyb, akci, střed armád, válečnou vřavu. Měl být zobrazen chaos symbolizovaný neuspořádaných shlukem nepřátel, kteří byli přemoženi panovníkem, který zastupoval princip maat – řád, pořádek.

Reliéfy, na nichž byla jediná scéna zahlcená mnoha postavami, vyvolávaly intenzivní dojem, který se nikdy předtím nepodařilo zobrazit. Z kamene vystupuje děsivá atmosféra, která se vznášela nad bitevním polem. Tématika vítězství Ramesse III. nad nepřáteli Egypta se objevuje v architektonických a výzdobných detailech v celém chrámu. V symbolické rovině tedy Ramesse III. své nepřátele stále zašlapával a vítězil nad nimi.

Náboženské výjevy v chrámu Ramesse III.

Vítězné bitvy Ramesse III. nejsou jediným tématem velkolepých reliéfních zobrazení. Stejný přístup nalezneme i u náboženských výjevů, zvláště na druhém nádvoří, které se rovněž nazývalo "nádvoří svátků". Na tomto posvátném místě probíhaly velké výroční oslavy, zejména při příležitosti Sokarova a Minova svátku. Výjevy z oslav Minova svátku zdobí jednu z bočních stěn nádvoří, které zachycují uctívání, procesí s bárkou thébské triády a předstoupení boha Mina před početný dav.

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.