fbpx

Architekt Amenhotepa III. naplánoval rozsáhlou výstavbu v celé thébské oblasti. Jeho pomocníci Sutej a Hor měli na starost dohled nad pracemi v Luxoru (Ipetresejet). Amenhotep III. tam chtěl vybudovat svatyni, nádvoří a kolonádu. Ambiciózní projekt byl v okamžiku smrti Amenhotepa III. téměř dokončen, za vlády Ramesse II. byl ještě rozšířen o druhé nádvoří a pylon.

Kolonáda Amenhotepa III. v Luxoru

Za vlády Amenhotepa III. byla kolonáda vstupem do chrámu v Luxoru. Skládala se ze čtrnácti obrovitých papyrusových sloupů s otevřenou hlavicí, tyčících se po obou stranách aleje vedoucí na nádvoří. Nádvoří bylo vyzdobeno reliéfy s výjevy. Výzdoba ale byla provedena teprve za vlády Tutanchamona, jeho nástupců Aje a Haremheba a konečně Sethi I. Sloupy se v té době skrývaly za bočními zdmi, a nebyly proto tak výrazně viditelné jako dnes, kdy jsou zdi částečně zbořené. Hlavice sloupů nesly čtverhranné abaky, které byly podpěrou mohutných architrávů. Zastřešení kolonády se nedochovalo. Architrávy se původně skládaly z přibližně sto padesáti desek, z nichž každá vážila kolem čtrnácti tun.

Boční stěny kolonády sestávaly z vnější a vnitřní lícované zdi a prostor mezi nimi byl vyplněn stavebním odpadem a kamínky. Na zdivo byly použity kameny ze starších staveb, např. kusy jednotlivých sloupů. V horní části bočních zdí byla v pravidelných vzdálenostech vyražena okna, která dovnitř vpouštěla trochu světla. Do průčelí chrámu v Luxoru byly za vlády Aje vytesány a vymalovány výjevy uspořádané do velkých registrů. Na vnitřních stěnách kolonády jsou zobrazeny oslavy svátku Opet, kterýžto motiv se opakuje i v jiných částech svatyně.

Chrám v Luxoru – další stavby

Kolonáda Amenhotepa III. ústí na nádherné nádvoří, z nějž se již vstupovalo do samotného chrámu. Nádvoří bylo ze tří stran ohraničeno dvěma řadami svazčitých papyrusových sloupů s uzavřenou hlavicí, které nesly masivní architrávy, do nichž byla vyryta celá královská titulatura – jména, epiteta a oslavné přípisky. Pod dlažbou tohoto nádvoří byla objevena slavná skrýše se sochami mnoha slavných panovníků, které jsou nyní vystaveny v luxorském muzeu staroegyptského umění.

Na jižní straně nádvoří plynule přechází ve sloupovou síň. Do stěn byly vyryty seznamy nomů (krajů), které měly přinášet obětiny bohu Amonovi. Za sloupovou síní následovaly kultovní prostory chrámu: kaple pro procesní bárku náležející Amonovi, Mutě a Chonsuovi, místnost na obětiny, sloupové vestibuly, sklady, svatyně bárky Amona z Karnaku (Ipetisut) a úplně vzadu pak svatyně Amona z Luxoru (Ipetresejet).

Do těchto míst mohli vstoupit jen kněží pověření uctíváním božského kultu. V následující svatyni bárky byl přijímán Amon, který při svátku Opet přicházel z Karnaku (Ipetisut). Strop svatyně byl původně rovněž podepřen čtyřmi sloupy, které však byly zbořeny na rozkaz Alexandra Velikého, jenž na jejich místě nechal vystavět novou kapli na posvátnou bárku.

Amenhotep III. vyobrazený jako syn Amon-Rea a své pozemské matky Mutemviji je uznán bohy, kteří mu udělují královskou hodnost. Ve třech registrech v místnosti jsou zachyceny tři hlavní události tohoto stvoření včetně narození královského dítěte. Spojení boha s královnou je symbolizováno propletením nohou dvou postav podpíraných bohyněmi Selketou a Neitou.

Ve druhém registru vidíme těhotnou královnu mezi Thovtem a Chlumem, který jí podává kříž života. Duchové Pe a Nechen zastupují předky královské rodiny, Bes Aueret řídí porod. V posledním registru je dítě uznáno bohem Amonem. Kojí ho kraví bohyně Hathor a devět dalších bohyň. Ve svatyni Amona z Luxoru (Ipetresejet) se dodnes nachází velký podstavec, na němž kdysi zřejmě spočíval naos určený pro sochu tohoto boha.