Architektura Nové říše

Architekt Amenhotepa III. - Amenhotep, syn Hapuův - naplánoval rozsáhlou výstavbu v celé thébské oblasti. Jeho pomocníci Sutej a Hor měli na starost dohled nad pracemi v Luxoru (Ipetresejet). Amenhotep III. tam chtěl vybudovat svatyni, nádvoří a kolonádu. Ambiciózní projekt byl v okamžiku smrti Amenhotepa III. téměř dokončen, za vlády Ramesse II. byl ještě rozšířen o druhé nádvoří a pylon.

Kolonáda Amenhotepa III. v Luxoru

Za vlády Amenhotepa III. byla kolonáda vstupem do chrámu v Luxoru. Skládala se ze čtrnácti obrovitých papyrusových sloupů s otevřenou hlavicí, tyčících se po obou stranách aleje vedoucí na nádvoří. Nádvoří bylo vyzdobeno reliéfy s výjevy. Výzdoba ale byla provedena teprve za vlády Tutanchamona, jeho nástupců Aje a Haremheba a konečně Sethi I. Sloupy se v té době skrývaly za bočními zdmi, a nebyly proto tak výrazně viditelné jako dnes, kdy jsou zdi částečně zbořené. Hlavice sloupů nesly čtverhranné abaky, které byly podpěrou mohutných architrávů. Zastřešení kolonády se nedochovalo. Architrávy se původně skládaly z přibližně sto padesáti desek, z nichž každá vážila kolem čtrnácti tun.

Boční stěny kolonády sestávaly z vnější a vnitřní lícované zdi a prostor mezi nimi byl vyplněn stavebním odpadem a kamínky. Na zdivo byly použity kameny ze starších staveb, např. kusy jednotlivých sloupů. V horní části bočních zdí byla v pravidelných vzdálenostech vyražena okna, která dovnitř vpouštěla trochu světla. Do průčelí chrámu v Luxoru byly za vlády Aje vytesány a vymalovány výjevy uspořádané do velkých registrů. Na vnitřních stěnách kolonády jsou zobrazeny oslavy svátku Opet, kterýžto motiv se opakuje i v jiných částech svatyně.

Chrám v Luxoru - další stavby

Kolonáda Amenhotepa III. ústí na nádherné nádvoří, z nějž se již vstupovalo do samotného chrámu. Nádvoří bylo ze tří stran ohraničeno dvěma řadami svazčitých papyrusových sloupů s uzavřenou hlavicí, které nesly masivní architrávy, do nichž byla vyryta celá královská titulatura – jména, epiteta a oslavné přípisky. Pod dlažbou tohoto nádvoří byla objevena slavná skrýše se sochami mnoha slavných panovníků, které jsou nyní vystaveny v luxorském muzeu staroegyptského umění.

Na jižní straně nádvoří plynule přechází ve sloupovou síň. Do stěn byly vyryty seznamy nomů (krajů), které měly přinášet obětiny bohu Amonovi. Za sloupovou síní následovaly kultovní prostory chrámu: kaple pro procesní bárku náležející Amonovi, Mutě a Chonsuovi, místnost na obětiny, sloupové vestibuly, sklady, svatyně bárky Amona z Karnaku (Ipetisut) a úplně vzadu pak svatyně Amona z Luxoru (Ipetresejet).

Do těchto míst mohli vstoupit jen kněží pověření uctíváním božského kultu. V následující svatyni bárky byl přijímán Amon, který při svátku Opet přicházel z Karnaku (Ipetisut). Strop svatyně byl původně rovněž podepřen čtyřmi sloupy, které však byly zbořeny na rozkaz Alexandra Velikého, jenž na jejich místě nechal vystavět novou kapli na posvátnou bárku.

Amenhotep III. vyobrazený jako syn Amon-Rea a své pozemské matky Mutemviji je uznán bohy, kteří mu udělují královskou hodnost. Ve třech registrech v místnosti jsou zachyceny tři hlavní události tohoto stvoření včetně narození královského dítěte. Spojení boha s královnou je symbolizováno propletením nohou dvou postav podpíraných bohyněmi Selketou a Neitou.

Ve druhém registru vidíme těhotnou královnu mezi Thovtem a Chlumem, který jí podává kříž života. Duchové Pe a Nechen zastupují předky královské rodiny, Bes Aueret řídí porod. V posledním registru je dítě uznáno bohem Amonem. Kojí ho kraví bohyně Hathor a devět dalších bohyň. Ve svatyni Amona z Luxoru (Ipetresejet) se dodnes nachází velký podstavec, na němž kdysi zřejmě spočíval naos určený pro sochu tohoto boha.

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.