Architektura Nové říše

Uprostřed obdělávaných polí se tyčí dva obří kamenné Memnonovy kolosy. Memnonovy kolosy stojí na západním břehu Nilu, proti Karnaku (Ipetisut) a Luxoru (Ipetresejet). Za jejich zády se rozkládá skalnaté úbočí, v němž byly po staletí budovány slavné skalní hrobky thébského pohřebiště. Kolosální dvojčata zpodobňují faraona Amenhotepa III., sedícího na trůně v typické pozici s rukama na kolenou. Na hlavě má nemes.

Na královském trůně ve tvaru krychle jsou vyryta jména a tituly Amenhotepa III. O něco níže vážou ochranní bozi symbolické rostliny Dolního a Horního Egypta, sítinu a lotos, okolo hieroglyfického znaku "sjednotit". Po obou bocích panovníka stojí podstatně menší sochy, které mu nesahají ani po kolena. Vpravo jeho matka Mutemvija, vlevo milovaná manželka Teje. Mezi nohama pak měl třetí sochu, která se však do dnešních dnů nedochovala.

Memnonovy kolosy - sochy vysoké jako šestipatrový dům

Memnonovy kolosy se tyčí do výšky 16,6 metrů, stojí na podstavci vysokém 2,3 metru. Chodidla soch jsou dlouhá přes 3 metry. Původně byly sochy ještě vyšší – i s královskou korunou, která se nedochovala, měřily 21 metrů. Dnes tedy i s podstavcem sahají do výšky necelých 19 metrů. Váha Memnonových kolosů je odhadována na 720 tun. Byly postaveny z bloků červeného křemence.

Architekt Amenhotep, syn Hapuův, nechal kámen pravděpodobně dovézt z okolí Héliopole, z tzv. Červené hory (dnešní Gebel el-Ahmar nedaleko Káhiry). Kolosy se kdysi tyčily před vstupním pylonem zádušního chrámu Amenhotepa III. Byl to devátý faraon 18. dynastie., patřil k nejmocnějším panovníkům Nové říše. Za jeho vlády byl Egypt na vrcholu své slávy.

Amenhotep III. a jeho plán výstavby

Vzdělaný a inteligentní mladý Amenhotep III. zahájil výjimečný program výstavby. Umělecká a architektonická díla vzniklá za jeho vlády se vyznačují pozoruhodnou vyzrálostí a jemností. Oblíbené byly tehdy především klenby a stavby z nepálených cihel.

Zádušní chrám Amenhotepa III. Memnoneum, tzv. Dům miliónů let, nazývaný Egypťany "přijetí Amona a místo jeho dokonalosti", byl během vlády následujících panovníků zcela zničen a kameny byly použity na jiné stavby. Dnes z ní zůstaly jen dva kolosy a obrovská pískovcová stéla, na níž je zachycen král, jak zasvěcuje chrám Amonovi. Podle zachovaného popisu byly podlahy sálů pokryty stříbrem a elektrem (přírodní slitina stříbra a zlata) a na vykládání reliéfů byly použity drahé kameny.

Na sochách se však výrazně podepsal zub času. Jižní socha, "král králů", se dochovala lépe a má vcelku jednotný vzhled. Na severní soše jsou patrné neodborné snahy o restaurování. Část těla nad pasem se skládá z několika stupňů zhotovených od toho, který byl použit na horní část.

Memnonovy kolosy

Pravděpodobný vzhled vstupního pylonu chrámu Amenhotepa III., jehož vchod oba kolosy střežily.

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.