Architektura Nové říše

Na důkaz lásky a úcty ke svému otci Sethi I. Ramesse II. nechal dostavět chrám Sethi I. v Abydu (Abedžu) a nedaleko od jeho chrámu si nechal vystavět vlastní chrám. Pro zajištění posmrtné existence sebe a svého otce nechal faraon opětovně dobudovat zádušní chrám Sethi I. na západním břehu Nilu v Thébách (Vasetu), poblíž vstupu do Údolí králů. Dále na jih pak vystavěl vlastní zádušní chrámový komplex. Tak vzniklo slavné Ramesseum, které Řek Diodóros Sicilský nazval "hrobkou Osymandyadovou", což bylo jméno vzniklé zkomoleninou Ramessova královského jména Vesermaatre.

Ramesseum (kolosální dílo na ploše o rozměrech 300 x 177 metrů) obklopovala cihlová ohradní zeď. V zádušním komplexu se nacházela řada patrových klenutých budov, do nichž se ukládalo vše potřebné k vykonávání kultu a k zajištění života kněží. Byly zde např. sýpky, sklady, sklepy, příbytky kněží či škola pro písaře. Zádušní komplex tak tvořil hospodářské i správní centrum na západním břehu Théb (Vasetu). V této funkci ho později nahradil zádušní chrám Ramesse III., známé Medínit Habu (Džamet). Ramesse II. často přijížděl na návštěvu do paláce, který se rozkládal v jižní části areálu.

Ramesseum - plán zádušního komplexu

Zádušní komplex se skládal ze dvou rozlehlých nádvoří, velké sloupové síně, astronomické místnosti, dvou sloupových předsíní a svatyně podpírané čtyřmi pilíři. Více než sedmdesát metrů širokým prvním pylonem se vstupovalo na rozlehlé nádvoří . Jižní část plochy o rozměrech 56 m x 52 m tvořila průčelí královského paláce, který k nádvoří bezprostředně přiléhal.

Na nádvoří se nacházejí zbytky slavné sochy Ramesse II. Na původním místě stojí již jen piedestal. Odhaduje se, že kolosální sedící socha nazývaná „Ramesse, světlo králů“, vytesaná z jediného obrovského kvádru růžové žuly, měřila více než 17 metrů a vážila asi 1000 tun. Jenom obličej byl od jednoho ucha k druhému široký téměř 2 metry. Vlevo od nádvoří se trochu stranou nachází palác Ramesse II., v němž se nalézá audienční síň, z níž lze vstoupit do velkého trůnního sálu. Za palácem jsou umístěny komnaty, v nichž přespával král a jeho dvořané.

Velká sloupová síň v Ramesseu - mistrovské architektonické dílo

Mezi prvním a druhým, o něco menším, nádvořím se tyčí další pylon. Vstupuje se do něj po rampě. Po její levé straně stojí proslulá kolosální králova socha. Druhé nádvoří se sloupořadím je ze všech stran lemováno usirovskými pilíři, které znázorňují krále. Na západní straně jsou doplněny řadou papyroformních sloupů.

Do sloupové síně se vchází třemi průchody s veřejemi z černé žuly. Sloupová síň Ramessea je opravdu architektonickým klenotem. Prostor o rozměrech 41 m x 31 m má hlavní trakt tvořený dvěma řadami sloupů s hlavicemi ve tvaru obráceného zvonce. Z osmačtyřiceti pískovcových sloupů, které původně v místnosti stály, se dochovalo jen dvacet devět. Na stropě jsou vymalovány tradiční zlaté hvězdy na pozadí v nebeské modři.

Na velkou sloupovou síň navazují tři menší sloupové síně. První z nich se nazývá astronomická místnost, neboť má strop zdobený astronomickými motivy – hvězdami, dekany a božstvy, která představovala nebeská tělesa. Na zdech je zachyceno převážení Amonovy bárky a strom symbolizující sílu.

Ramesseum - óda na vítězství

Ramesse II. je považován za jednoho z nejvýznamnějších egyptských faraonů. Žil dost dlouho na to, aby si mohl osobovat právo na památky oslavující jeho velikost. Byl to projev marnivosti, pýchy a rozhazovačnosti? Šlo o prostou touhu zanechat stopu po svém životě na zemi? Nebo pociťoval potřebu stále zdůrazňovat velikost krále a s ním i celého egyptského státu?

Ať už vedly Ramesse II. jakékoli pocity, Ramesseum, stejně jako jiné stavby zasvěcené jeho slávě, vyzdvihuje osobu Ramesse II. a ukazuje jej jako dobyvatele a obávaného velitele v plné síle. Divák tak v chrámu může spatřit celou řadu obležených pevností, pochodující vojáky, vozové bitvy, a samozřejmě na kartuše se jménem všudypřítomného faraona, zakončené v horní části sluncem a po stranách královskými kobrami. Na jedné stěně se za řadou usirovských pilířů nachází velký reliéf, který líčí proslulou bitvu u Kadeše, v níž se střetly egyptské a chetitské vozy a zanechaly po sobě bitevní pole poseté mrtvolami a raněnými.

Na torzu severní strany je zobrazení Ramesse, sedícího na trůnu ve společnosti svých nosičů vějířů. Opodál na něj čeká vozataj s faraonovým vozem. Král promlouvá k velitelům svých vojsk a vyčítá jim, že jej během bitvy u Kadeše opustili. Na jižní straně je zachycen král, jak na svém voze pronásleduje Chetity. O kus dál se faraon v doprovodu královny Nefertari seká na zemědělské slavnosti srpem snop na počest boha Mina. Před ním stojí bílý býk, posvátné zvíře boha Mina.

Na druhém výjevu je znázorněno uctívání boha. Ramesse II. se účastní procesí, v němž všichni kněží nesou na ramenou zobrazení některého staršího krále. Celkem je jich čtrnáct, od legendárního zakladatele egyptské civilizace Meniho přes panovníky 18. dynastie až po Ramesse I., Sethi I. a pochopitelně i Ramesse II. Na podezdívce západní zdi sloupové síně jsou zobrazeni synové a dcery velkého krále v pořadí, v němž se narodili.

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.