Architektura Nové říše

Ramose byl vysokým hodnostářem za vlády Amenhotepa IV. Achnatona a byl zároveň thébským nomarchou a vezírem. Výzdoba jeho mimořádně rozlehlé hrobky je příkladem rychlého uměleckého přechodu mezi vládami Amenhotepa III. (tedy ve vrcholném období 18. dynastie) a jeho syna Amenhotepa IV. Achnatona (budoucího kacířského faraona Achnatona). Hrobka ale zůstala nedokončena, pravděpodobně proto, že se hlavní město přemístilo z Théb (Vasetu) do nově postaveného Achetatonu. Zde si pravděpodobně nechal Ramose postavit hrobku novou, která ale zatím nebyla nalezena.

Přístup k hrobce Ramoseho není náročný a je tím pádem jednou z nejnavštěvovanějších hrobek thébského pohřebiště. Někdy se Ramoseho hrobka objevuje pod názvem "Stuartova hrobka", což je odvozeno od H.W.Stuarta, který ji nechal roku 1879 vyčistit od nánosů písku, sutě a odpadků. První objevení této hrobky se ale datuje do 60tých let 19. století.

Kaple se zobrazením pohřební hostiny

Strop první místnosti, kaple, byl podpírán masivními sloupy. Při nálezu hrobky z nich zbývaly už pouze rozvaliny, patky sloupů ale byly zachovány a to umožnilo jejich rekonstrukci. Právě zde se nachází většina dochovaných reliéfů a maleb.

Stavitelé Ramoseho hrobku vykopali do skály z velice kvalitního vápence. Na levé straně kaple je zachycena velká scéna zobrazující pohřební hostinu, která připomíná skutečné hostiny, kterých se mrtvý účastnil, a také pohřební hostinu konanou při příležitosti jeho pohřbu. Na pravé straně jsou zachyceny různé rituální pohřební výjevy - nosiči obětin, úlitby, dívky hrající na sistrum. Na hlavním výjevu je zobrazen Ramose téměř v životní velikosti, jak provádí očišťující úlitbu. Na jiných výjevech je zachycen jak sleduje rituály prováděné po jeho smrti.

Pohřební procesí je zobrazeno ve dvou registrech. Na prvním jsou zachyceny plačky - část žen klečí a na hlavu si sype prach, část žen zdvihá ruce a hořce pláče. Jejich slzy jsou na obličejích dobře patrné. Po nich následují muži, kteří nesou pohřební výbavu, která mimo jiné obsahuje židli, lůžko s podhlavničkou, truhlice, vázy a paletu - symbol Ramoseho vysokého postavení. Horní registr není tak dobře zachován. Je na něm závěr procesí, kde jsou voli táhnoucí katafalk a za nimi nosiči se čtyřmi kanopami, ve kterých jsou uloženy mumifikované vnitřnosti mrtvého. Na saních je tažen také podivný předmět, který je v doprovodném textu označen jako tekenu. Jeho význam není jasně objasněn, ale je možné, že představuje ka zemřelého.

Na zadní stěně je několik nedokončených výjevů, které zachycují druhou část Ramoseho kariéry za Achnatonovy vlády. Ten je zde zachycen s manželkou Nefertititi a Ramose před nimi klečí na kolenou. Jde o typické zobrazení dvořanů klečících nebo dokonce plazících se před svým panovníkem pro atonské období.

Ramoseho hrobka, detail výzdoby

Malba pohřebního průvodu v hrobce – amarnské umění

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.