Džoserův zádušní komplex v Sakkáře - Starověký Egypt

Džoserův zádušní komplex v Sakkáře

Napsal Felgr Pavel on .

Na okraji Západní pouště se rozkládá areál zahrnující několik zádušních komplexů. Ve zdejších hrobkách a pyramidách byli pochováni faraoni i vysocí hodnostáři. Nejvýznamnější a pravděpodobně také nejpůsobivější je komplex faraona Džosera - dílo architekta Imhotepa.

Džoserova stupňovitá pyramida je vysoká 60m a šest stupňů, které se zužují směrem vzhůru spočívají na základně o rozměrech 121m na délku a 109m na šířku. Imhotep zde spojil symboly Horního a Dolního Egypta, jejichž byl Džoser jediným vládcem.

Uspořádání Džoserova komplexu

Uvnitř "věčného města" nechal Imhotep postavit řadu staveb, které kombinovaly tradici a nový přístup. Superstruktura, která stála tradičně nad podzemními pohřebními komorami faraonů, měla sice vzhled mastaby, nebyla ale z cihel, nýbrž z kamene. I když byla vysoká 8 metrů, byla zcela kryta obvodovou zdí. Imhotep se později rozhodl mastabu navýšit a přetvořil jí tak ve stupňovitou pyramidu.

Čtrnáctero nepravých bran

Obdélníkové prostranství obehnané zdí mělo na tehdejší dobu mimořádný obvod - plných  1645 metrů. Obvodové stěny byly vysoké 10,5 m a byly vystavěny z bílého vápence. Ve zdi bylo naznačeno čtrnáct dvoukřídlých bran, které ovšem nebyly pravé a sloužily jenom jako ozdoba. Byly klamem zhotoveným z kamene, který svým vzhledem připomínal dřevo.

Otevírat se dala jediná - patnáctá. Ta je vytesána do jižní stěny komplexu a vstupuje se jí do 54 metrů dlouhé vstupní kolonády. Ta ústí na rozlehlý dvůr, který je mezi Jižním hrobem a Stupňovitou pyramidou. Zajímavé je, že opevnění celého komplexu bylo naprosto precizně promyšleno a realizováno, jediný vchod nebyl nijak chráněn. Jeho jedinou obranou bylo to, že byl široký pouze 1m.

Nepravý hrob

Jižní hrob tvoří protiklad ke skutečnému hrobu - Stupňovité pyramidě. Je také symbolickým znázorněním duality moci, protože Džoser byl králem Dolního i Horního Egypta. Dvě hrobky tedy symbolizují přiblížení dvou hlavních měst - Abydu (Abedžu) a Memfidy (Mennoferu). Vnější strany superstruktury přiléhající k hrobce jsou zdobeny vlysem vztyčených ochranných kober. Tento královský znak zde byl použit vůbec poprvé.

Džoserova pyramida, stupňovitá pyramida

1) Kaple jižní hrobky
2) Jižní dvůr s hraničními panely
3) Jižní hrobka
4) Vchod do komplexu
5) Sál svátku heb-sed
6) Dům Jihu
7) Dům Severu
8) Sál se serdabem
9) Severní chrám

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě