Architektura Staré říše

Jedním z titulů Imhotepa byl i "tesař z Hierakonpole", což je jméno bývalého hlavního města v jižní části Egypta. Na Egypťany zapůsobil natolik, že byl po své smrti zbožštěn a stal se bohem – léčitelem, v němž později Řekové poznávali svého Asklépia. Imhotep se však proslavil zejména tím, že byl stavitelem první monumentální kamenné stavby, neboť vedl stavební práce na Džoserově stupňovité pyramidě.

Džoser byl prvním faraonem 3. dynastie, který vládl téměř 20 let, zhruba 2 650 let př.n.l. Imhotep byl jeho vezírem, tedy nejvyšším úředníkem státní správy a také sepsal množství děl a pojednání (zejména lékařských), která se však bohužel nezachovala. V době Střední říše, tedy pět staletí po své smrti, začal být oslavován písaři.

Sakkára - Imhotepovo mistrovské dílo

Než se před tři čtvrtě stoletím francouzský architekt a archeolog Jean-Philippe Lauer pustil do svého celoživotního díla na pohřebišti v Sakkáře, nevěděli toho egyptologové o Imhotepovi příliš mnoho. Čerpali v podstatě pouze ze zmínek o Imhotepovi v díle kněze a historika Manetha, který žil ve 3. století př.n.l.! Tento kronikář starých dynastií vyprávěl o životě velkého vezíra faraona Džosera, o jeho lékařském umění a moudrosti, zachycené na nedochovaných papyrech. Dodával, že Imhotep jako první vynalezl kamennou architekturu.

Definitivní důkaz o tom, že byl Imhotep tvůrcem stupňovité pyramidy, přinesl teprve objev fragmentu podstavce Džoserovy sochy, jenž byl nalezen v prostoru vstupní kolonády Džoserova komplexu v Sakkáře. Objev učinil v roce 1926 britský egyptolog Cecil Firth. Imhotep byl označen za "nosiče pečeti krále Dolního Egypta", "dvořana", "velkého správce paláce", "dědičného prince", "velekněze slunečního kultu v Heliopoli (Iunu)" a především "velkého stavitele".

Stupňovitá pyramida - Imhotepovy "schody do nebe"

Před 5000 lety proběhla v egyptské architektuře skutečná revoluce. K ní dal podnět jediný člověk – Imhotep. Před Džoserem byli panovníci starého Egypta pohřbíváni v hrobkách – mastabách, stavěných z nepálených cihel a ze dřeva. Imhotepa jako prvního napadlo vybudovat pro svého pána hrobku skládající se z řady mastab postavených na sebe. Tak vznikla první stupňovitá pyramida.

Během stavebních úprav mastaby byly vybudovány další šachty. Dohromady je jich jedenáct, některé z nich sahají až 32 metrů pod povrch. Z jejich dna pak vybíhaly směrem k západu chodby, které byly mezi sebou propojeny. Na dnech šachet byly komory, v nichž byly nalezeny sarkofágy. Místnosti byly nazvány „hrobka královen“ a „hrobka královských dětí“. Jde možná o místa posledního odpočinku dvou královských princezen, Hetephernebtej a Inetkaes, které byly dcerami Džosera, nebo jeho předchůdce Hora Sanachta.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.