Architektura Střední říše

Amenemhet Ameni žil v druhé polovině vlády Senusreta I., významného faraona 12. dynastie. Byl synem Chnumhotepa a jeho manželka se jmenovala Hetepet. Kromě šestnáctého nomu spravoval ještě třetí hornoegyptský nom. Stejně jako ostatní nomarchové Střední říše nechal se také on pohřbít ve svém kraji a nikoliv v blízkosti královské pyramidy. Jeho hrob se tedy nachází na skalnatých úbočích u Bení Hasanu.

Pohřebiště v Bení Hasanu leží ve středním Egyptě přibližně 270km jižně od Káhiry na východním břehu Nílu. Celkem zde bylo nalezeno 39 hrobek. Počátky tohoto pohřebiště sahají až do období Staré říše, ale historicky i umělecky nejcennější hrobky pocházejí z Prvního přechodného období a počátku Střední říše. Nacházejí se na horní terase, kde kvalita kamene umožňovala nákladnou reliéfní výzdobu. Do spodních teras byly vytesány hrobky podřízených úředníků.

Průčelí hrobky Amenemheta Ameniho tvořily dva osmihranné sloupy na kulaté patce, které podpíraly čtvercový abakus. Vchod vedl do kaple o čtvercovém půdorysu - stěny měřily 11,5m a strop byl ve výšce 6,5m. Místnost byla rozdělena na tři přibližně stejně velké části, které od sebe oddělovaly dvě řady jemně kanelovaných šestnáctihranných sloupů. Strop byl vytesán do klenby a byl vyzdoben geometrickými motivy složenými z barevných čtverců. V zadní části kaple se uprostřed východní zdi nachází výklenek, kde byly původně uloženy sochy zesnulého, jeho manželky a matky. U jižní zdi ústi dvě šachty vedoucí do dvou různých pohřebních komor.

Texty připomínající život zesnulého

V kapli jsou poblíž vchodu vyryty životopisné texty, které se zmiňují jak o samotném Amenemhetovi, tak o některých významných událostech období 12. dynastie. Amenemhet Ameni vedl skupinu branců šestnáctého nomu se kterou se zúčastnil tří vítězných tažení do Núbie. Panovníci 12. dynastie nechali podél Nilu vystavět obrannou linii. Ta měla zajistit kontrolu nad pozemními i námořními cestami z dobytých oblastí a účinné podrobení tamního obyvatelstva. Na budování těchto pevností se podílel také Amenehmet. Týká se to zejména pevnosti v Buhénu, která ležela na úrovni druhého kataraktu a patřila k nejmohutnějším v zemi.

Výzdoba kaple Amenemheta Ameniho nás zavádí do Egypta v době vlády 12. dynastie a jsou zde zachycena různá povolání, domácí život, zemědělské práce, státní správa, vojenské akce, rodina zesnulého a obětiny. Na jižní straně je zapsán podrobný jídelníček (seznam obětin). Na západní stěně je zobrazen zesnulý uprostřed nepravých dveří, jak ve společnosti své ženy sedí za stolem plným obětin. Díky nepravým dveřím mohla jeho duše volně přecházet ze světa mrtvých do světa živých. Na severní stěně jsou na loveckých výjevech zachycena pouštní zvířata - černý šakal, gazely, panter. Cílem veškeré výzdoby bylo zajistit Amenemhetovi na onom světě životní úroveň odpovídající jeho postavení.

Hrobka Amenemheta Ameniho

Hrobka Amenemheta Ameni, nomarchy "Gazelího kraje" za vlády Senusreta I.
Strop podpírají kanelované sloupy, zdi jsou zdobeny malbami.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.