fbpx

Chrám bohyně Eset ve Fílé je bezpochyby jedním z nejkrásnějších a nejlépe zachovaných chrámů z období starověkého Egypta. Hlavní chrám na ostrově nechal ve 3. století př.n.l. vybudovat Ptolemaios II. Filadelfos na místě starší svatyně, vystavěné zakladatelem 30. dynastie Nachtnebefem, posledním význačným faraonem egyptského původu. Pohled na chrámový komplex, před jehož pylony se ve větru třepotaly barevné praporce, byl mimořádně působivý.

U hlavního vchodu do chrámu bohyně Este stojí na kamenném stupínku dva malé obelisky, které zde nechal vztyčit Ptolemaios VIII. Euergetés II. Poblíž slavného poutního chrámu bohyně Eset na ostrově Fílé ležel ostrůvek Bitva, na němž se nacházel pahorek s jedním z hrobů boha Usira, tzv. abaton, egyptsky “čisté místo”. Tyto svatyně vznikly na místech, kam dopadly kusy těla Usira, poté co ho jeho zákeřný bratr Sutech rozsekal a rozházel po celém Egyptě. Celkem jich bylo šestnáct, možná i více. Během náboženských svátků Eseta svého manžela na ostrově navštěvovala.

Vstupní bránu střeženou dvěma žulovými lvy tvoří monumentální pylon (37 metrů široký a 18 metrů vysoký). Jeho vnější fasádu zdobí reliéfy, kdysi zářící barvami, které zachycují Ptolemaia XII. Nea Dionýsa, jak pobíjí nepřátele a zároveň se obrací k Esetě, Horovi a Hathoře. Na pravé části vnitřní strany pylonu jsou zobrazeni kněží, kterak nesou Esetinu velkou posvátnou bárku. Před bárkou stojí faraon, který plavidlo vykuřuje kadidlem.

Chrám bohyně Eset ve Fílé – zde Eset porodila Hora

Poté, co návštěvníci projdou prvním pylonem, vstupují na elegantní kamenné nádvoří, jehož dlažba je tvořena geometricky uspořádanými deskami a jehož boční strany jsou lemovány kolonádami, jimiž se vstupuje do dalších prostor velechrámu. Při západní straně nádvoří stojí mamisi (Dům zrození), kde údajně Eset porodila Hora. Dům zrození nechal vystavět Ptolemaios III. Euergetés a jehož výzdoba byla dokončena až římským císařem Tiberiem. Právě zde údajně Eseta porodila Hora. Mamisi se skládá z předsíně a tří po sobě jdoucích místností, které vedou do svatyně.

Na zdech chrámu bohyně Eset jsou zachyceny výjevy související s Horovým zrozením, dětstvím a výchovou. Naproti mamisi je kolonáda s deseti sloupy, vedoucí do šesti zdobených místností, které sloužily jako komory a sklady pro potřeby kněží. Vlastní mamisi je obklopeno další kolonádou, mezi jejímiž sloupy byly postaveny spojovací zídky, které sahají do dvou třetin výšky sloupoví. Sloupy nesou střídavě kompozitní hlavice, zdobené rostlinnými motivy, a tzv. Hathořiny hlavice.

Svatyně v centru chrámu bohyně Eset

V zadní části dvora se zdvihá druhý pylon (30 metrů široký a 14 metrů vysoký), původně zdobený barevnými reliéfy stejně jako první, jímž se vchází do sloupové síně chrámu. Před pravou částí pylonu je vztyčena kamenná stéla s hieroglyfickým textem. Je na ní vytesán nápis, který se datuje do doby Ptolemaia VI. Filométora. Podle nápisu byla stéla vztyčena na výraz díků bohyní jedné oblasti v Núbii, kde byla objevena důležitá ložiska zlata.

Po překonání několika schodů vedoucích do sloupové síně podpírané deseti sloupy malovanými živými barvami se může návštěvník pokochat pohledem na strop, na němž jsou v hlavní ose síně zachyceny ochranné bohyně Horního a Dolního Egypta a v bočních částech sluneční bárky a astronomické motivy. Výzdoba stěn a sloupů v této místnosti zobrazuje hodiny, výjevy představující panovníka, jak přináší obětiny různým božstvům a mytologické náměty. Ze sloupové síně lze projít do komplexu svatyně. Ta se skládá z dvanácti místností a krypty, jejíž zdi jsou zdobeny liturgickými výjevy.

Na menším bočním nádvoří obětin je zachycen Ptolemaios II. Filadelfos, jak před hromadou darů pálí kadidlo na počest bohyně. Schodiště vlevo vede na terasu svatyně, kde se nalézá Usirova kaple. Úplně vzadu v chrámu byla umístěna svatyně, do níž mohl vstoupit pouze vrchní kněz, který byl pověřen prováděním kultu.

Zmizelé obelisky, poškození lvi

Oba obelisky, které byly původně při vchodu do chrámu, jsou dnes ve Velké Británii. Oba lvi střežící hlavní vchod jsou poškozeni. Na většině zdí, průčelí pylonů a sloupů se nezachovaly původní barvy. Stěny prostoru vedoucího ke svatyni jsou popsány vzkazy. Kolem roku 553 n. l. byla sloupová síň na příkaz císaře Theodosia I. přeměněna na křesťanský kostel. Na východní stěně předsíně velechrámu jsou vyryty dva nápisy hieroglyfickým a démotickým písmem. Jeden z nich je replikou textu Rosettské desky, díky níž se Champollionovi podařilo rozluštit egyptské písmo.