Architektura Ptolemaiovců

Některé chrámy starověkého Egypta (a bohužel jich začíná být většina) jsou ve špatném stavu a je potřeba mít o nich dobré informace a také dobrou fantazii, aby si člověk dokázal představit, jak tyto stavby mohly původně vypadat. Horův chrám v Edfu je ale jiný příběh - zdi sice ztratily většinu polychromie, ale chrám zůstal v prakticky neporušeném stavu do dnešních dní.

Pokud se na prohlídku chrámu vydáte sami a projdete všechny komnaty, dostanete se o 2000 let zpět - dokonce ani chrámy v Abydu (Abedžu), Medínit Habu (Džametu) nebo chrám bohyně Hathor v Dendeře Vám nenabídnou takový zážitek. Sice to návštěvníky svádí návštěvu chrámu zkrátit, protože nacházejí temné a tiché interiéry tak jako byly ve starověku.

Horův chrám v Edfu - historie chrámu

Stavba chrámu zasvěceného Horovi započala za vlády Ptolemaiovců, přesněji v roce 237 př.n.l. Stavba včetně výzdoby pak byla dokončena o 167 let později, tedy v roce 70 př.n.l. a byl zasvěcen Horovi z Behdetu. Behdet je starověké pojmenování Edfu. Chrám obklopují zbytky starověkého města a je tu také pohřebiště, kde archeologové našli stavby z období Staré říše a Prvního přechodného období.

Blízko chrámu pak archeologové našli také zbytky jeho dynastického předchůdce - chrámu, který byl vybudován ramessovskou dynastií. Přístup k Horovu chrámu je dnes ze zadní části lokality, odkud musíte celou stavbu obejít až k prvnímu pylonu. Nový přístup ke chrámu se připravuje vedle mammisi - přibližně 100 m jižně od prvního pylonu.

Horův chrám v Edfu - První pylon

První pylon chrámu boha Hora je 35 m vysoký. Nemá římsu, ale jsou tu tradiční čtyři zářezy na stožáry pro vlajkoslávu. První pylon zdobí tradiční reliéfy, na kterých je zachycen Ptolemaios XIII., jak poráží své nepřátele. Bránu pylonu střeží dvě velké sochy Hora v podobě sokola. Výzdoba věží předznamenává to, co návštěvník uvidí uvnitř - reliéfy, které působí spíše svou velikostí než propracovaností detailů.

Horův chrám v Edfu - Přední nádvoří

Za pylonem se nachází nádvoří, které ze tří stran lemuje portik ze 32 sloupů. Každý z těchto sloupů má jinou rostlinnou hlavici a zdobí ho scény, které představují panovníka a různá božstva. Mnoho kartuší na reliéfech je prázdných - a to nejen na tomto nádvoří, ale i jinde v chrámu (pravděpodobně v předtuše změny panovníka). Stěna na severním konci nádvoří vynikne zejména v časném ranním světle. Reliéfy na této stěně představují Ptolemaia VII. a Ptolemaia X. jak obětují Horovi a Hathoře.

Horův chrám v Edfu - Hypostylové sály

První hypostylový sál má vstup v ose chrámu. Strop tohoto chrámu podpírá 12 volně stojících a 6 vázaných sloupů. Polychromie už sice dávno zmizela a sál se tak může zdát poněkud šerý, ale ve starověku byl zcela nepochybně zářivý. Výzdoba druhého hypostylového sálu působí mnohem dramatičtěji. V tomto sále je mnohem méně světla a paprsky, které se do sálu dostávájí otvory ve stropě, působí jako reflektory, které se pomalu posouvají po podlaze a zdech.

Strop podpírá 12 sloupů, dveře v bočních zdech vedou do malých komnat, ke studni za chrámovým ochozem nebo ke schodišti. Schodiště vedoucí k pravému zadnímu rohu sálu stoupá až na střechu chrámu. Dnes je sál ve třetině uzavřen. Na levé stěně chrámu jsou dvě komnaty - první sloužila jako skladiště obětin, druhá (napravo) se někdy nazývala Laboratoř a bylo zde připravováno a uskladněno kadidlo. Texty na stěnách této komnaty vysvětlují, jak kadidlo připravit.

Horův chrám v Edfu - komnaty za Druhým hypostylovým sálem

Hned za Druhým hypostylovým sálem leží Vnější předsíň (jinak také Síň obětin). Je to malá místnost, její výzdoba představuje panovníka obětujícího Horovi. Dveře v levé i pravé zdi vedou ke schodišti, které vede na střechu.

Vnitřní předsíň (jinak také Sál odpočinku bohů) je, stejně jako většina místností v této části, dílem Ptolemaia IV. Filopatóra, který zde je zachycen ůři obětech a modlitbách k různým božstvům.

Nejsvětější místo chrámu - Svatyně je hned za Vnitřní předsíní. Tady byla na nízkém podstavci před velkým žulovým svatostánkem umístěna božská bárka. Svatostánek postavil faraon 30. dynastie Nechtnebef a je to jedna z nejstarších věcí v chrámu, která je stále na svém místě. Zavíraly ho původně dvoukřídlé dveře - dnes tu najdete jen otvory, ve kterých byly dveře zasazeny.

Svatyni odděluje od zbytku chrámu malý ochoz, kolem kterého je 10 malý kaplí. Pokud budeme obcházet svatyni proti směru hodinových ručiček, najdeme zde tyto kaple:

  • KOMNATA OBĚTIN - vstup do této kaple je z Vnitřní předsíně
  • KAPLE ROZEPJATÝCH KŘÍDEL
  • KAPLE REOVA TRŮNU
  • HATHOŘINA KOMNATA
  • CHONSUOVA KOMNATA
  • VÍTĚZNÁ KOMNATA
  • USIROVA KOMNATA
  • KOMNATA TRŮNU BOHŮ
  • PRÁDELNÍ KOMNATA
  • MINOVA KAPLE

Vnější chodba

Z Vnější předsíně nebo Prvního hypostylového sálu projdeme pravou zdí do Vnější chodby (jinak také Chrámového ochozu). Zdi jsou vyzdobeny postavami panovníka, jak ničí nepřátele Egypta, loví divokou zvěř. Pokud projdeme kolem zadní části chrámu do severozápadního rohu ochozu, objevíme sérii scén zobrazujících Hora ve člunu jak probodává drobné hrochy nebo krokodýly - symboly zlého Sutecha.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.