Egypťané a balzamování

Nastal okamžik posledního rozloučení - pozůstalí oplakávají prince. Smuteční průvod vystupuje po strmé cestě k místu pohřbu - tedy k hrobce vykopané do skály. V pyramidách se pohřbívali pouze faraoni a jejich manželky. Před hrobkou je několik obchodníků, kteří nabízejí kultovní předměty těm, kteří si je nepřinesli s sebou. Katafalk tažený dvěma voly se přiblížil k zádušní kapli, která je střežena sokolem na bidýlku - symbolem Západu.

Plačky dávají hlasitě najevo svou bolest podobně, jako když Eset a Nebthet truchlily za Usirem. Sarkofág je sňat z katafalku a položen před stélu. Přistupuje muž a pokládá na hlavu mumie parfémovaný kužel, stejný, jaký se používá při slavnostech a recepcích. Pláč ještě zesiluje. Manželka, děti a příbuzní zesnulého se hlasitě přidávají k žalostnému nářku plaček a na znamení zármutku se buší do prsou. Velkolepá pustá měsíční krajina v Údolí mrtvých ještě znásobuje všudypřítomný žal. Na scénu nyní vstupují kněží.

Před stélu postavili stůl, na který skládají jídlo a nástroje, které mají zrušit účinky balzamování a umožnit mrtvému znovu používat jeho údy a orgány - nůž ve tvaru vlaštovčího ocasu, teslici (malá sekera), stylizovanou dobytčí nohu. Hlavní kněz (kněz, který vedl obřady) nahlíží do papyru, zatímco ostatní kněží odříkávají náboženské texty. Nosiči obětí rozkládají před stélu víno, pivo, vonné masti, ovoce a zeleninu. Všechny tyto věci doprovodí zesnulého na onen svět. Později další nosiči přinesou výbavu a cenné předměty patřící mrtvému.

Otevírání úst

Před hrobkou nyní začíná obřad Otevírání úst, který zesnulému umožní znovu používat tělesné orgány. Bude tak opět moci jíst, mluvit, vidět a hýbat se stejně jako za svého pozemského života. Tímto úkolem byl obvykle pověřován kněz, někdy však obřad prováděl prvorozený syn nebo bratr zesnulého.

Obřad se skládal z více než stovky úkonů - očišťování, nakuřování, dotýkání se obličeje teslicí (která symbolizovala roli tvůrce sochy). Během obřadu se také obětoval býk. Poté si se slzami v očích bere slovo vdova: "Jsem tvoje žena. Neopouštěj mě. Pokud odejdu, zůstaneš sám, ty, který si se mnou tak rád žertoval." Dlouhé a bolestné litanii přizvukují plačky: "Jaké neštěstí! Bědujte bez ustání. Dobrý pastýř se odebral do země věčnosti."

Poslední rozloučení

Nyní nadchází čas na uložení sarkofágu a pohřební výbavy do hrobky. Rakev ze vzácného dřeva je vložena do čtverhranné vany z opracovaného kamene. Rodina se dohodla s kněžími, jak bude probíhat pravidelné zásobování novéno příbytku věčnosti obětinami.

Obřad se blíží ke konci. Průvod začíná sestupovat zpět do údolí. Uzavírání hrobky zedníky z pohřebiště se již účastní jen rodina a několik přátel. Nyní přišel čas jídla. Zádušní hostina se koná buď v kapli nebo venku pod stanem vztyčeným pro tento účel. Hosté jedí a pijí na počest zesnulého za tichého doprovodu harfy a flétny.

Mohlo by vás zajímat

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.