Egypťané a balzamování

Když rodina přinesla tělo zemřelého balzamovači, začalo vyjednávání o ceně - čím pečlivěji měla být mumifikace provedena tím vyšší byl pochopitelně poplatek. Příbuzní přinesly i potřebné kanopy pro uložení jater, plic, žaludku a střev. Když byl dohodnutý poplatek, mohl se pustit balzamovač do práce.

Průběh mumifikace - vyjímání mozku bez narušení lebky

Tělo zemřelého položil na balzamovací stůl, který byl většinou z opracovaného kamene a měl tvar lůžka. Nohy balzamovacího stolu byly ozdobeny postavami lvů. Stůl býval nakloněný nebo do něj byly vyryty žlábky, kterými odtékala voda a další tekutiny užívané pro omývání těla.

V první fázi bylo nutné odstranit mozek nosními dírkami pomocí kovového háčku. Ty byly většinou bronzové a mohly být až 40cm dlouhé. Na konci byly zahnuté, aby bylo jednodušší narušit strukturu mozku a vytáhnout ho nosem ven. Někteří balzamovači raději mozek vyndávali otvorem v týlu ve spodině lebeční.

Po odstranění mozku vstříkli balzamovači do dutiny lebeční směs pryskyřice z jehličnanů, včelího vosku, rostlinných olejů a někdy také bitumenu. Nejprve však tuto směs museli zahřát, aby byla tekutější. Po ztuhnutí tyto oleje vytvořili pevnou hmotu.

Průběh mumifikace - vyjímání vnitřních orgánů

Po odstranění mozku přišla řada na vnitřní orgány. Balzamovač ostrým kamenným nožem provedl řez břišní stěnou, aby mohl vyjmout střeva, žaludek, plíce a játra. Srdce - považované za hlavní orgán myšlení a moudrosti - se buď nechávalo v těle, nebo se nahrazovalo skarabem ve tvaru srdce. Vnitřnosti byly očištěny, ošetřeny natronem a zabaleny do velmi jemného lněného plátna (jemnost látky závisela na sociální vrstvě, do níž zemřelý patřil). Každý orgán byl takto zabalen a uložen do speciální kanopy se jménem zesnulého.

Ošetření těla při mumifikaci

Vnitřnosti byly nahrazeny aromatickými látkami. Balzamovači "nasolili" tělo uvnitř i na povrchu krystalky natronu, který se těžil ve Wádí Natrún v Západní poušti, zhruba na půl cesty mezi Káhirou a Alexandrií. Natron měl hydroskopické vlastnosti a tak pohlcoval vlhkost tkání. Tento proces vysušování těla trval 45 až 70 dní.

Když byl proces vysušování těla dokončen, bylo tělo znovu omyto a pomazáno různými oleji a balzamovacími přípravky. Hrudní koš a lebka se naplňovaly asi patnácti přípravky, které měly tělo konzervovat a zabránit hnilobě. Na uši, oči, nos, ústa a ránu po řezu se používal včelí vosk. Dále se používal také skořicovník, cedrový olej, guma, hena, cibule, dřevěné piliny, len a různé druhy pryskyřice.

Mumifikace - závěrečná úprava

Nakonec musel balzamovač celé tělo opatrně zavinout do obinadel. Používala se lněná obinadla napuštěná gumou. Prsty byly velice křehké a proto se na ně dávaly speciální ochranné návleky. Mezi vrstvy obinadel se vkládaly amulety, které měly chránit zemřelého na jeho poslední cestě. Při všech těchto činnostech balzamovač monotónně recitoval magická a náboženská zaříkadla. Tím jeho práce skončila a mohl mumii vrátit rodině.

Mohlo by vás zajímat

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.