Egypťané a balzamování

Hranaté skříňové rakve a sarkofágy dlouho symbolizovaly příbytek zesnulého. Pak ale přišla radikální změna - rakve a sarkofágy se začaly zhotovovat ve tvaru lidského těla a v jejich výzdobě se objevila zcela nová zobrazení božstev a náboženských výjevů. Rakve z Druhého přechodného období, typické pro thébskou oblast, jsou známé pod názvem rakve riši, vyplývajícím z jejich zdobení péřovým vzorem. Tyto antropomorfní rakve se vyřezávaly z jediného kusu dřeva a byly pečlivě polychromovány. Osoba zobrazená na víku měla hustou těžkou paruku. Mumifikované tělo bylo jakoby zabaleno do dvou velkých roztažených křídel.

Na pánvi a na nohou bylo v hieroglyfických znacích uspořádaných do sloupců uvedeno jméno zesnulého. Majitel tak symbolicky spočíval v náručí bohyně Esety, která ho ochraňovala před všemi nebezpečenstvími svými křídly a provázela ho na cestě oním světem. Rakve tohoto typu patří mezi nejkrásněji zdobené součásti pohřební výbavy ze Starého Egypta. Jsou malované pestrými barvami a na pírkách jsou patrné jednotlivé detaily.

Sarkkofágy a rakve Nové říše

V období Nové říše se do sebe vkládaly dvě nebo tři rakve. Používané materiály byly rozmanitější - sarkofágy se zhotovovaly z nejrůznějších druhů kamene, rakve ze štukovaného a polychromovaného dřeva, lepeného plátna a zlata nebo stříbra, které ovšem byly určeny výlučně pro krále a jejich rodiny. Kamenné sarkofágy byly skříňové nebo antropomorfní. Sarkofágy některých faraonů byly mimořádně veliké a měly tvar kartuše.

Ramessovci se zase nechávali pohřbívat do velkých kamenných schrán se zdobeným víkem, na němž bylo reliéfní zobrazení Usira. Kamenné sarkofágy a dřevěné rakve běžných obyvatel byly antropomorfní. První dřevěné rakve byly zdobené pohřebními výjevy, které se malovaly nejprve na bílé, pak černé a nakonec na žluté pozadí. Postupně se změnily i znázorněné výjevy.

Hrobky panovníků Nové říše ukrývaly četné poklady. l přes všudypřítomné rabováni se dochovaly některé cenné sarkofágy - část jich byla nalezena přímo v hrobkách, část ve společném úkrytu v Dér el-Bahrí. Dřevěné rakve pobité zlatými a stříbrnými plátky byly částečně poškozeny. Tutanchamonova hrobka KV 62, která byla nalezena zcela nedotčená, nám umožňuje udělat si představu o tom, jak asi vypadala pohřební výbava faraonů.

V hranaté křemencové sarkofágové vaně uzavřené žulovým víkem byly tři do sebe vložené antropomorfní rakve. První rakev byla zhotovena z pozlaceného dřeva. Druhá rakev ze dřeva pobitého zlatými plátky byla vykládána polodrahokamy a různobarevnou sklovinou. Třetí rakev, v níž již bylo královo tělo, byla vyrobena z masivního zlata. Uvědomme si, že Tutanchamon vládl jen velmi krátce; jaký obsah potom asi musela mít hrobka například takového Ramesse II.!

Související články

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.