Sarkofágy a rakve za Ptolemaiovců - Starověký Egypt

Sarkofágy a rakve za Ptolemaiovců

Napsal Felgr Pavel on .

V tomto období se používaly především dřevěné rakve nebo rakve z lepeného plátna se žlutým podkladem. Tyto rakve různorodého stylu byly antropomorfní a zdobené mnoha postavičkami, představujícími různá božstva. Výjevy znázorňovaly mimo jiné vítězství dobra nad zlem, království mrtvých, stvoření světa či znovuzrození a byly doprovázeny vysvětlujícími texty. Na vnitřní straně rakví a vík byli vyobrazeni velcí bohové a bohyně, jak přijímají mrtvého. Usir zesnulého provázel světem mrtvých a Nut mu poskytovala ochranu.

Později byly styly sarkofágů a rakví ještě rozmanitější. Masivní skříňové nebo antropomorfní sarkofágy se často tesaly z tmavého leštěného kamene. Všude se zobrazovaly náboženské výjevy. Dřevěné skříňové rakve byly doplněny rohovými sloupky a vyklenutým víkem. Celý jejich povrch pokrývala výzdoba s výjevy ze zádušních textů a s náboženskými scénami. Antropomorfní rakve byly střízlivější. V jednotlivých oblastech existovaly odlišné styly - někde se na víko rakve či sarkofágu zapisoval jediný sloupec textu, jinde byly celé rakve poseté tisíci hieroglyfů, které citovaly pasáže z Knihy mrtvých.

Ptolemaiovci a Římská doba

Sarkofágy a rakve z Ptolemaiovské a Římské doby byly velmi různorodé a představovaly směsici stylů, v níž byly patrné vlivy cizinců, kteří se v Egyptě usazovali. Dřevěné rakve, rakve z lepeného plátna ani kamenné sarkofágy již nebyly tak pečlivě opracované. Na jejich stěnách byla zachycena mnohá božstva, přepisované zádušní texty se ovšem nedržely originálu již tak věrně jako dříve. Ale i z této doby pocházejí například obdivuhodné dřevěné rakve vykládané sklovinou.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě