fbpx
Česká stopa v Egyptě

Václav Remedius Prutký se v roce 1701 v Praze. Byl františkán a stejně jako Jakub Římař napsal dílo, které nazval „Itinerář orientálních misií“. Narodil se v Praze a ve dvaceti letech vstoupil do kláštera. Po vysvěcení byl Prutký odeslán do Říma a následně do egyptské Girgy (nachází se u trosek starověkého Abydu). Zde se ale jeho řehole dostala do sporu s Kopty, spor vyvrcholil útokem na klášter v roce 1751 a Prutký uprchl do Káhiry.

Po pouti do Jeruzaléma pobyl krátce v Etiopii, ale i tam se dostal do konfliktu s Kopty a uprchl do Říma. Později vstoupil do italské císařské armády jako vojenský kaplan a přes Kladsko se dostal do Petrohradu, kde byl jmenován v roce 1766 prefektem všech misií v Rusku. V roce 1769 ho ale Kateřina II. vypověděla a Prutký se usadil ve Florencii, kde také o rok později zemřel.

Václav Remedius Prutký u pyramid v Gíze a Sakkáře

Václav Remedius Prutký byl prvním našim krajanem, který vystoupil na Velkou pyramidu (Chufuovu, Cheopsovu). Výstup mu trval 1,5 hodiny a během výstupu se pokusil pyramidu změřit. Na nohu si přivázal lano, které táhl za sebou až na vrchol. I když tak mohl dojít k velice přesným výsledkům, převzal nakonec míry od cizinců. Uvnitř pyramidy pak změřil vše co změřit šlo – Velkou galerii, chodby, pohřební komoru a sarkofág. Zhotovil si také nákresy interiéru pyramidy.

Kromě pyramid v Gíze navštívil Václav Remedius Prutký také Sakkáru a Dahšúr. Také zde se věnoval pyramidám a do některých i sestoupil, jako například do severní pyramidy Snofrua. I když má tato pyramida poměrně velkou základnu (218,5 x 221,5m) je vysoká "pouze" 104,4m. Prutký do této pyramidy vstoupil jako první i když se v některých publikacích připisuje prvenství Perringovi. Ten ale vstoupil do této pyramidy v roce 1837, zatímco Václav Remedius Prutký v roce 1751 – tedy o více než 3/4 století dříve. Prutký pyramidu popisuje takto:

„U vchodu na severní stěně jsem spatřil chodbu směřující k jihu ..., jež klesá v délce 180 stop jako ve Velké pyramidě, ale sestup je mnohem strmější a nebezpečnější. Když sestoupíme na konec této chodby, najednou se objeví jiná, horizontální, 19 stop dlouhá a stejně široká jako předchozí, která vede ke komoře, jež je 25 stop dlouhá, 13 stop široká a 42 stop vysoká.

Z této komory vede další chodba, stejně vysoká a široká jako předchozí, do druhé komory, která se podobá první výškou i délkou. V této druhé komoře je otvor 3 stopy a 2 palce široký, který vede na jih, kde je další chodba stejných rozměrů jako předchozí, jež vede horizontálně na jih v délce 24 stop. Ta mě přivedla ke třetí komoře, která není orientována na jih, jako obě předešlé, nýbrž na východ; je 54 stop vysoká a klene se do výšky, zužujíc se na způsob pyramidy“.

Severní pyramida Snofrua
Severní pyramida faraona Snofrua

Egyptologové

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.