Jan Kmínek Szedlo - Starověký Egypt

Jan (Giovanni) Kminek-Szedlo

Napsal Nakládalová Ivana on .

Egypt patřil k biblickému světu. Jeho návštěva představovala významnou zastávku na cestě do Svaté země. Nejstarší český rukopis věnovaný Egyptu, který vyšel roku 1539 v Litomyšli – „Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta“ sepsal dle vlastní zkušenosti Martin Kabátník, člen litomyšlské obce českobratrské. V Egyptě a v Palestině se chtěl seznámit s osudy prvních křesťanských společenství.

Známějším se stal pozdější cestopis českého humanisty Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic – „Cesta z království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské, a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinaj a svaté Kateřiny v pusté Arábii“. V Praze byl vydán roku 1608.

Když roku 1822 Jean-François Champollion rozluštil hieroglyfy, byla Evropa fascinována starověkým Egyptem a tak i v českých aristokratických a bohatých měšťanských kruzích vyvolala tato majestátní a tajemná říše na Nilu touhu po poznání a vlnu sběratelské vášně. Stalo se jen otázkou času, kdy se mezi badateli objeví i zakladatel české egyptologie.

Jan Kminek-Szedlo, první český "egyptolog"

Za prvního českého "egyptologa" může být odznačován talentovaný student historie a jazyků, plzeňský rodák Jan Kminek-Szedlo. V letech 1841 – 1846 absolvoval gymnázium v Plzni, poté 2 roky studoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy (dnes Karlovy) univerzity v Praze. V roce 1848 se však aktivně účastnil pražského povstání a po jeho potlačení byl rakouskými úřady odveden k rakouskému vojsku a jako důstojník jízdy poslán do Itálie, kde se mu podařilo z armády vystoupit.

Své křestní jméno Jan změnil na Giovanni, přihlásil se k trvalému pobytu v Bologni a oženil se s Italkou Annou Marií Gardosi. Jan Kminek  Szedlo začal studovat dějiny starého Egypta a egyptštinu. Stal se kurátorem egyptské sbírky místního muzea.

Jan (Giovanni) Kminek-Szedlo - první překlad z egyptštiny do italštiny

Není jisté, zda Jan Kminek-Szedlo někdy v Egyptě byl, v každém případě měl velmi slušné egyptologické základy a roku 1876 vydává svou první práci „Velký sarkofág Městského muzea v Bologni“. Před 140 lety byl tak prvním Čechem, který vytvořil překlad z egyptštiny do moderního jazyka – italštiny. (Ve stejném roce, kdy vydal svou egyptologickou prvotinu, se v Pardubicích narodil zakladatel české egyptologie František Lexa (1876 – 1960).)

Kminkova prvotina byla kladně přijata a povzbudila autora k dalšímu egyptologickému bádání. Roku 1878 byl Jan (Giovanni) Kminek-Szedlo jmenován soukromým docentem egyptologie a zahajuje první přednášky na boloňské univerzitě. Přesto je nucen i nadále vést těžký boj o obecný zájem a podporu vlivných osob pro svůj obor. Udělené tituly soukromého docenta a rytíře byly čestné a nepřinesly Kminkovi žádné příjmy.

Jan (Giovanni) Kminek-Szedlo přes nepříznivé životní osudy (úmrtí manželky, starost o nezletilé děti, nevydařené druhé manželství, smrt staršího syna …) přednášel na boloňské univerzitě, pořizoval soupis egyptských starožitností v boloňském muzeu a byl veřejně činný. Působil jako knihovník a archivář v Mickiewiczově akademii, společnosti polské a slovanské historie při boloňské univerzitě. Dopracoval se až na pozici inspektora boloňského muzea a vytvořil úplný katalog zde uložených staroegyptských památek – dodnes egyptology běžně citovaný.

Jan (Giovanni) Kminek-Szedlo zemřel 24. 11. 1896 ve věku 68 let. Je pohřben na boloňském hřbitově Cimitero della Certosa. Bohužel se nedochovala žádná jeho podobizna.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě