Chrámy v Karnaku

Nejpůsobivější a nejslavnější částí celého Amonova chrámu v Karnaku je zcela jistě právě Hypostylový sál. Ani sebelepší fotografie ani statistické přehledy nám nedokážou tlumočit skutečný dojem z velikosti a krásy tohoto sálu. Možná byl hypostylový sál navržen s příliš mnoha velkými sloupy příliš blízko u sebe, ale jinak vzbuzuje všeobecný úžas. Prostor, který zaujímá tento Hypostylový sál byl původně zamýšlen jako symbol velmi obyčejné věci - papyrusové bažiny, jaké často lemovaly břehy Nilu. Hypostylový sál byl navržen tak, aby byl v létě pokryt mělkou nilskou vodou, neboť symbolizoval bažinatou zem, obklopující pahorek, na němž byl podle víry starověkých Egypťanů stvořen život.

Za vlády 18. dynastie zde stály dvě řady sloupů po 6 velkých sloupech, které dnes najdeme ve střední (východozápadní) ose sálu. Na sever a na jih od nich vymezovaly zdi kolonádu stejnou, jaká je v luxorském chrámu dodnes. Až za vlády 19. dynastie byly zdi posunuty dál a přidáním 122 sloupů vznikl tento ohromující Hypostylový sál.

Ohromující parametry Hypostylového sálu

Hypostylový sál je 103 m široký, 53 m dlouhý a pokrývá 5500 m2. Jeho strop podepírá 134 pískovcových sloupů. Hlavní osa hypostylového sálu má po obou stranách vždy 6 sloupů, které mají otevřené papyrusové hlavice a dosahují výšky 23 m. Po obvodu měří 10 m a jsou sestaveny z kamenných válců 1 m vysokých o průměru 3 m. Dalších 122 sloupů stojí ve čtyřech skupinách - po dvou na každé straně. Mají zavřené papyrusové hlavice a dosahují výšky 15 m a po obvodu měří 8,4 m. Rozdíl ve výšce dovolil nainstalovat kamenné mříže, které propouštěly světlo. To mělo za následek, že hlavní osa byla vždy jasně osvětlena, ale čím dále od ní se postupovalo, tím více se sál utápěl ve tmě.

Hypostylový sál byl navržen za vlády Ramesse I., ale se stavbou začal až Sethi I. a pokračoval v ní Ramesse II. Kartuše v severní části jsou Sethi I. a v jižní pak Ramesse II. Najdeme tu ale také jména dalších faraonů - Ramesse I., Ramesse III., Ramesse IV. a Ramesse VI. Je vidět rozdíl v kvalitě výzdoby ve dvou částech sálu. Řemeslníci Sethi I. tesali jemné, pečlivě provedené reliéfy a najdeme řadu postav, které byly několikrát přetesány. Naproti tomu výzdoba pořízená za vlády Ramesse II. je provedena rychle, často v zahloubeném reliéfu, aniž byla věnována pozornost detailu a modelaci.

Vnější zdi sálu Hypostylového sálu

Scény na vnitřních zdech hypostylového sálu v Karnaku se zdají být záhadné a plné nepřeložitelných detailů. Tato část chrámu byla totiž určena jen pro zasvěcené - pro kněze a pro členy královské rodiny. Vnější zdi měly ale zcela jiný účel. Přístup k nim měli níže postavení kněží a ostatní zaměstnanci chrámu. Náměty, které zdobí tyto zdi nejsou náboženské, zvýrazňují mužnost a statečnost panovníka, který vede své vojsko do boje, svádí těžké bitvy a se slávou se pak vrací do Egypta, aby zajatce daroval chrámu Amenrea.

Nejlepší zpodobení panovníkovi moci zde nechal vytesat Sethi I. na severní vnější zdi Hypostylového sálu. Najdeme tu několik zbytků polychromie, ale také holý kamenný reliéf. Díla jsou vytesána v jemném a pečlivě vystupujícím reliéfu a jsou tedy nejlépe vidět v ostrém a jasném světle. Nejlépe je tedy zvolit pro návštěvu časné ráno - opravdu se to vyplatí. Zeď byla původně 25 m vysoká a sahala více než 30 m na každou stranu od dveří, které byly uprostřed a najdeme zde skoro 1 000 m2 výzdoby.

Hypostylová sál v Karnaku - Ramesse II. klečí před Amenreem

Hypostylová sál v Karnaku - Ramesse II. klečí před Amenreem

Nalevo od vstupní brány do Prvního chrámového nádvoří se nachází svatyně Sethi II., která se jinak také nazývá Vznešený chrám milionů let. Svatyně má jednoduchou konstrukci a její výzdoba byla provedena zběžně. Svatyně byla zasvěcena Thébské triádě a sloužila jako jedna z mnoha procesních kaplí, odpočinkových zastávek během velkých procesí s posvátnými bárkami.

Mezi vstupy do tří chodbovitých místností stály sochy Sethi II. Prostřední místnost byla zasvěcena Amonovi, který byl na levé zdi znázorněn v lidské podobě a na pravé zdi pak s beraní hlavou. Levá místnost patřila Mutě a pravá Chonsuovi. Na zdech místností je vyobrazen Sethi II. jak obětuje bohům.

Do nejvýchodnější části chrámového okrsku, za Amonův chrám, vstupujeme po dřevěné rampě, která je postavená přes rozpadlou zeď v severovýchodním rohu tzv. Botanické zahrady. Vnější zdi, které postavil Thutmose III. nechal ozdobit Ramesse II. Na východ leží křovinami zarostlé a z větší části neodkryté chrámy Thutmose IV. a Ramesse II.

Právě Thutmose IV. zde nechal postavit obelisk, který byl původně pořízen jeho dědečkem - faraonem Thutmosem III. Obelisk byl 33 m vysoký a byl roku 357 přemístěn do Říma, aby zdobil Circus Maximus. V roce 1567 byl znovu přestěhován - tentokrát na Piazza San Giovanni in Laterano. Za východní zdí Hlavního chrámového okrsku najdeme částečně odkryté trosky velkého chrámu, který nechal postavit Amenhote IV./Achnaton.

Posvátné jezero s nebezpečnou vodou

Jižně od chrámu Thutmose III. se pak nachází Posvátné jezero, které do dnešní podoby upravil faraon Taharka (25. dynastie). Posvátné jezero v Karnaku má rozměry 200 x 117 metrů a je naplněno prosakující spodní vodou. Po většinu roku má špinavou barvu řas a zapáchá, i když byly několikrát pokusy jezero vyčistit a provzdušnit. Bylo prokázáno, že voda Posvátného jezera obsahuje velké koncentrace parazita, který způsobuje schisostomiázu (bilharzii) - laicky řečeno jde o jakýsi zánět močového nebo střevního ústrojí, který se sice dá zastavit, ale léčení je velice obtížné. Dříve se mu kněží také vyhýbali, ale nikoliv z těchto důvodů. Na jezeře ale veslovali při slavnostních příležitostech s malými posvátnými bárkami.

U severozápadního rohu Posvátného jezera se nachází další zajímavost - na velkém žulovém podstavci zde najdeme kamenného skarabea. Je to bohužel jediný dochovaný skarabeus ze čtyř, které nechal postavit Amenhotep III. pro svůj zádušní chrám na západním břehu Nilu. Sem ho nechal přemístit Taharka. Jeho svatyně leží od tohoto skarabea na sever.

Pokud stojíme před Hlavním chrámovým okrskem, můžeme do něho vstoupit buď Prvním nebo Desátým pylonem, nebo několika dalšími vstupy. Jedním z nich je brána Ptolemaia III. Euergéta, jinak také Báb il-Amára. Nachází se vedle Desátého pylonu a severně za ní je chrám boha Chonsua.

Brána Ptolemaia III. je 21 m vysoká a je to jedna z nejlépe zdobených ukázek ptolemaiovské architektury v Thébách (Vasetu). Z textu na bráně se dozvídáme, že v ptolemaiovské době byl před branou soudní dvůr. Brána vede do Aleje sfing, které nechal zhotovit Amenhotep III., ale umístil je sem Nechtnebef (30. dynastie). Tato alej vede téměř 3 km jižně do chrámu v Luxoru (Ipetresejet).

Brána Ptolemaia III. v Karnaku

Brána Ptolemaia III. v Karnaku

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.