Ach-menu, chrám Thutmose III. - Starověký Egypt

Ach-menu, chrám Thutmose III. v Karnaku

Napsal Felgr Pavel on .

Většina staveb, které obklopují nádvoří z období Střední říše, pochází z doby "Thutmosovců". Nejblíž tomuto nádvoří se nacházejí pylony a ohradní zdi Thutmose I. a Thutmose II. (18. dynastie), jen několik metrů od nich jsou budovy Thutmose III. (18. dynastie). Ze staveb Thutmose III. je nejpropracovanější velká a poměrně neobvyklá budova, která se nachází východně od nádvoří. Ve středověku se nazývala ACH-MENU (Zářící památník), dnes ji známe pod názvem Sál slavností Thutomse III.. Obřady, které zde probíhaly, měly velmi úzkou souvislost se slavností Sed.

Je zajímavé, že dnes většina turistů vstupuje do Ach-menu rozbitou západní zdí, ale skutečný vchod do Ach-menu je v jihovýchodním rohu nádvoří ze Střední říše za dvěma šestnáctihrannými sloupy a dvojicí soch boha Usira. Další šestnáctihranný sloup najdeme hned v předsíni, ze které vede chodba doprava do devíti malovaných komor. Zde se ukládalo obřadní náčiní a kněžské úbory. Obsah jednotlivých komor je zobrazen na jejich stěnách.

Sál slavností - unikát egyptské architektury

Severní stěnu Ach-menu zdobí scény svátku Sed a nalevo od předsíně se vstupuje do Sálu slavností, který je 44 m široký a 16 m dlouhý a vysoký strop podepírají dvě řady po 10 sloupech. Těchto 10 sloupů je unikátem v egyptské architektuře, neboť směrem dolů se zužují a mají zvláštně tvarované hlavice. Patky sloupů podél ústřední osy svatyně byly odtesány tak, aby se prostor mezi nimi zvětšil téměř o metr. K tomuto odtesání došlo už po dokončení staby - pravděpodobně proto, že kněží začali používat novou a širší bárku, než byla původní. Sloupy jsou omalovány červenou barvou dřeva a jsou považovány za imitaci tyčí, které držely stany během svátku Sed. Sloupy obklopuje 32 menších a nižších pilířů.

Kaple na severním konci sálu obsahují scény zachycující přinášení královských soch do chrámu (prostřední kaple, západní stěna) a obětin (západní kaple, východní stěna). Levá (západní) kaple obsahuje velké poškozené sousoší Thutmose III. s Amonem a Mutou.

Sál slavností obsahuje seznam faraonů

V jihozápadním rohu Sálu slavností byl objeven v 19. století nápis známý jako Karnacký seznam králů, který nechal sepsat Thutmose III. a obsahuje 61 jmen faraonů počínaje Snofruem (4. dynastie). Nejedná se o kompletní seznam všech panovníků, ale jde o výběr zvlášť významných panovníků pro historii Théb (Vasetu). Karnacký seznam měl demonstrovat legitimitu vlády Thutmose III. Tyto bloky byly bohužel rozebrány roku 1834 rozebrány Francouzem Prissem d´Avennes, který je propašoval z Egypta a dnes je najdeme v Louvru.

Nejzajímavějším prostorem je tzv. Botanická zahrada severně od chrámové osy východně od sálu. Přes poškozenou zeď vede dřevěné schodiště do místnosti se čtyřmi papyrovými sloupy uprostřed. Tato místnost je 15 m dlouhá a 6 m široká a zdi zdobí reliéfy, které jsou nejlépe viditelné v ostrém ranním světle. Znázorňují různé rostliny a zvířata, které Thutmose III. získal během svých vojenských výprav.

Achmenu Thutmose III. - Sál slavností

Achmenu Thutmose III. - Sál slavností

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě