Druhý pylon v Karnaku

Se stavbou Druhého pylonu v Karnaku začal již faraon Haremheb a v jeho díle pokračovali pak Ramesse I., Ramesse II. a další práce nechali provést Ptolemaiovci. Částečně byl postaven z bloků pocházejících ze starších staveb, které nechal na východ od Amonova chrámu postavit Amenhotep IV. (Achnaton). Pylon byl nazýván Ozařuje Vaset, méně často také Amon se raduje.

Před levou (severní) stranou brány Druhého pylonu je socha Ramesse II. z červené žuly. U nohou této kolosální sochy stojí v mnohem menším měřítku socha jeho dcery Bint-Anat. Po stranách brány stály další dvě sochy Ramesse II. - jedna z nich je bohužel zničená. Brána Druhého pylonu je 30 m vysoká a opravit ji nechal Ptolemaios VIII. Před vlastní branou nechal Haremheb stavět malý vestibul, který dokončil Ramesse II.

Před tímto pylonem máte možnost volby - pokud chcete navštívit Muzeum pod širým nebem (Open-air Museum), jděte na sever. Pokud stojíte čelem k Druhému pylonu, vyjděte z Prvního nádvoří branou v jeho severní zdi. Vstup do muzea bude přímo před Vámi. Pokud se ale rozhodnete muzeum z jakéhokoliv důvodu vynechat, projděte na východ skrz bránu Druhého pylonu a vstoupíte do Hypostylového sálu.

Druhý pylon v Karnaku, socha Ramesse II.

Druhý pylon v Karnaku, socha Ramesse II.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.