fbpx
Chrámy v Karnaku a Luxoru

Projdete-li Prvním pylonem, vstoupíte na Velké nádvoří, které si své jméno opravdu zaslouží - je 57 metrů dlouhé a 51 metrů široké. Je to de facto dvůr s dvojitou řadou 74 sloupů po každé straně. Severovýchodní (levý) kvadrant není dosud vykopán - trosky a zbytky křesťanského kostela leží pod hrobkou a mešitou Abú el-Haggég, která pochází ze 13. století. Protože je mešita významnou památkou, je málo pravděpodobné, že by byl tento prostor někdy odkrytý.

Velké nádvoří v Luxoru - detail výzdoby

Detail z reliéfu zdi Velkého nádvoří (procesí synů Ramesse II.)

Zdi tohoto Velkého nádvoří zdobí scény, na kterých Ramesse II. s kněžími obětuje a nakuřuje kadidlem a bůh Thovt zaznamenává dary. Nejzajímavější scény jsou asi v jihovýchodním (pravém zadním) rohu. Na západní (pravé) stěně je procesí krásně ověnčených býků, které je vedeno do chrámu k obětem. Na jižní (zádní) před nimi kráčí 17 synů Ramesse II., kteří jsou seřazeni podle věku (nejstarší z nich Amenherchepešef je první vlevo).

Nejstarší část chrámu v Luxoru tvoří místnosti na jeho jižním konci - budovy na severním konci jsou mladší a patří sem zejména stavby z období 19. dynastie - přesněji stavby postavené Ramessem II. Právě tyto stavby dnes tvoří vstup do celého chrámu - jedná se o První pylon a Velké nádvoří.

První pylon v Luxoru - dílo Ramesse II.

Před Prvním pylonem nechal postavit Ramesse II. dva obelisky - jeden tam stále ještě stojí, je 25 metrů vysoký a váží 254 tun. Druhý byl roku 1833 převezen do Paříže a stojí na Place de la Concorde, je 22,5 metru vysoký a váží 227 tun. Oba obelisky mají podstavec, na jehož přední straně jsou vytesání 4 paviáni.

Věže pylonu jsou 24 metrů vysoké a 65 metrů široké. Fasádu Prvního pylonu zdobí reliéf, na kterém je znázorněn Ramesse II. v bitvě u Kadeše s Chetity. Tuto bitvu svedl v pátém roce své vlády. Bohužel fasáda byla velmi poškozena.

Západní (pravá) věž Prvního pylonu nám na fasádě představuje Ramesse II. při poradě s princi a rádci, poblíž se už řítí do bitvy na válečném voze. Východní (levá) věž pak znázorňuje průběh bitvy, mrtví a ranění nepřátelé leží na zemi. Zárubně brány pak představují Ramesse II. ve společnosti různých božstev.

Brána Prvního pylonu

Před pylonem se krom dvou obelisků nacházely také dvě 7 metrů vysoké sedící sochy Ramesse II. a byly tu také čtyři kráčející sochy Ramesse II. (jedna z nich je nyní v Louvru). Sedící sochy vlevo (na východě) má ve výzdobě podobu královny Nefertari a princezen, které jsou vytesány v mnohem menším měřítku vedle nohou Ramesse II. Obě sedící sochy mají ve výzdobě trůnu božstva Nilu, které k sobě svazují Horní a Dolní Egypt.

Serápidovu kapli nechal postavit v Luxoru (Ipetresejet) římský císař Hadrian (76—138 n.l.). Serápidova kaple se nachází v severovýchodním rohu nádvoří a je to jediná dochovaná stavba v tomto komplexu z období římské nadvlády.

Římané celý chrámový okrsek za své vlády změnili na velkou pevnost – tato proměna skončila roku 250 n.l. Luxorský chrám se nacházel uprostřed opevnění a sloužil jako chrám římských císařů. Ti se považovali za dědice egyptského královského úřadu.

Luxor (Ipetresejet) je arabské jméno a pochází z místního výrazu Al-Uksur (opevnění) a je také odvozeno od latinského slova castrum (pevnost). Chrám v Luxoru (Ipetresejet) byl také nazýván „Amonův chrám v Ipetu“, „Amenemipet“ případně „Jižní svatyně“.

Busta císaře Hadriána

Busta císaře Hadriána

Alej sfing byla postavena v období Nové říše. Původně spojoval chrámy v Karnaku (Ipetisut) a Luxoru (Ipetresejet) kanál, po kterém posvátné bárky proplouvaly z chrámu do chrámu. Když se ale svátky posunuly na konci Nové říše podle lunárního kalendáře dál do období, kdy hladina Nilu klesala.

V kanálu bylo málo vody pro plavbu a proto byl nakonec zasypán a byla vybudována dlážděná cesta. Po stranách ji lemovalo tisíce sfing s beraními hlavami. Podél cesty z Karnaku do Luxoru stálo v pravidelných intervalech 6 procesních kaplí podobných těm v Muzeu pod širým nebem v Karnaku (Ipetisut).

Alej sfing se začala budovat v období Nové říše, ale svoji konečnou podobu dostala až za vlády 30. dynastie - konkrétně za vlády faraona Nachtnebefa. Vykopáno bylo zatím jen několik krátkých úseků - z nich nejlépe dochovaný je úsek od luxorské brány směrem na sever, kde je po každé straně cesty odkryto 35 sfing.

Alej sfing v Luxoru

Alej sfing v Luxoru

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.