Daňový systém za Ptolemaiovců - Starověký Egypt

Daňový systém za Ptolemaiovců

Napsal Felgr Pavel on .

Když Ptolemaiovci nastoupili na trůn, chytře ponechali v chodu státní správu, která v předchozích dvaceti pěti staletích dostatečně prokázala svou funkčnost. Podporovali také písaře, elitu národa, kteří se o to více snažili dobře sloužit novým vládcům.

Ptolemaiovci pod vlivem vzorového řeckého administrativního členění ponechali stávající rozdělení Egypta do nomů, egyptské názvy vycházející z prastaré symboliky, ale změnili na ryze administrativní označení. Kraj ochránce se tak změnil na "Búsirský kraj" (s metropolí Búsiris) a Kraj ibise na "Hermopolský kraj" (metropole Hermopolis). Pravomoci těchto administrativních jednotek byly posíleny, zároveň ale musely úžeji spolupracovat s centrální mocí řízenou z Alexandrie. Nomarchy nahradili stratégové

Zrušení úřadu nomarchů

Z obavy před případnými vzpourami Ptolemaiovci postupně zrušili úřad nomarchů, kteří byli tradičně nejsilnějšími v kraji a opírali se o rozvětvenou rodinu. Na jejich místo jmenovali stratégy, vojenské velitele, z nichž se záhy stali vysocí úředníci zodpovědní rovněž za soudnictví.

V jednotlivých nomech se zvyšoval počet královských písařů. Úkolem královských písačů bylo měřit a zaznamenávat veškerou zemědělskou půdu v oblasti spadající pod jejich správu, plánovat zavlažovací práce, vybírat daně ze zboží a z obilí, odhadovat objem sklizně, sčítat stáda. Dioeset, místní zástupce ministra financí, spravoval velký majetek s pomocí eklogisty (účetního státní pokladny) a antigrafa (inspektora zápisů). Řecké dioesety ve 2.století př.n.l. nahradili královští písaři, rodilí Egypťané, kteří se lépe vyznali ve venkovském prostředí a především hovořili jak egyptsky, tak řecky (Řekové se egyptskému písmu a jazyku učili jen s největšími obtížemi).

Královští písaři se navíc mohli spoléhat i na své krajany, egyptské úředníky, kteří působili přímo na venkově – topogramaty (oblastní písaře) a komogramaty (vesnické písaře). Prvořadým zájmem ptolemaiovského správního systému na všech úrovních byly finance. Administrativa jednotlivých krajů byla zaměřena na ekonomizaci zemědělské produkce. Systém založený na bankách

Egypt - zdroj bohatství pro Ptolemaiovce

Ptolemaiovci většinou považovali Egypt za potenciální zdroj velkého bohatství. Přestože převzali egyptskou královskou tradici, neovládali egyptštinu, i tak se ale snažili zemi spravovat tak, aby jim přinášela zisk. Napomáhat jim k tomu mělo především obilí, největší egyptské bohatství, a peníze, které se za jejich vlády v zemi faraonů objevily vůbec poprvé. Odebrané obilí se skladovalo v královských sýpkách, kde o něj pečovali sitologové (královští úředníci). Drachma se stala základní egyptskou měnovou jednotkou.

Aby Řekové mohli svou pokladnici plnit cinkajícími mincemi, zavedli v Egyptě možnost půjček. Bankovní ústavy zahraničního a především řeckého původu poskytovaly úvěry s cílem zintensivnit oběh kapitálu. Státní banky se s královským souhlasem otvíraly ve všech velkých městech. Klientům vyplácely peníze po předložení šeků. Běžné úrokové míry na půjčky byly často vysoké (až 24 %), což podporovalo především zahraniční investory, kteří v egyptském bankovnictví viděli zajímavý způsob, jak docílit zisku.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě