fbpx
Nakádská kultúra

Nakádská kultúra byla rozšířena v období 4 400 až 3 000 př.n.l. kolem oblasti Nakáda. Ta se nachází v jižním Egyptě na západním břehu Nilu, asi 30 km vzdálené od Luxoru. Vyskytovala se ale i na dalších místech - v Badari, v Gerzehu, v Hierakonpolisu a v Qau. Z tohoto období se nám do dnešních dnů zachovalo mnoho pozůstatků, které umožňují přesnější zdatování celé egyptské kultury.

Nakádská kultúra byla rozdělena na tři kratší části - Nakáda I (jinak také amratská kultúra), Nakáda II (gerzenská kultúra) a Nakáda III (semainianská kultura). První období je nazýváno amratské období podle naleziště el-Amra v Horním Egyptě.

Nakáda I

Nakáda I (amratská kultúra) byla původně považována za nástupce badárské kultúry. Zdá se ale, že badárská kultúra se časově překrývala právě s Nakádou I (amratskou kultúrou). Protože vývoj Nakádské kultúry probíhal jižněji než je centrum badárské kultury, je docela dobře možné, že zde badárská kultúra přetrvala delší dobu.

Zemřelí byli v období Nakáda I pohřbíváni stejně jako v badárské kultuře ve skrčené poloze na levém boku, s hlavou směřující k jihu a tváří obrácenou na západ. Amerská kultura se však liší od badárské pohřební výbavou a keramikou. Podle nálezů v hrobech se zdá, že společnost byla již sociálně rozvrstvená a uspořádána do hierarchické organizace.

Keramika má na počátku tohoto časového období červený povrch s černým okrajem. Postupně však typ této keramiky mizí a objevuje se hladká červená keramika s plastickou výzdobou a bíle malovanými vzory. Ozdobné vzory mají motivy geometrické, zvířecí a rostlinné. Někdy se objevuje i zobrazení lodi a lidských postav.

Mezi domestikovaná zvířata patří v této době kozy, ovce, skot a prasata (zvířata byla nalezena jako obětní dary nebo jako malé hliněné sošky). Pěstoval se ječmen, pšenice, hrách a vikev.

Nakáda II (kolem 3 500 - 3 200 př.n.l.)

Nakáda II. (gerzská kultúra) je nazývána podle naleziště Girza (el-Gerza). Tato kultúra se rozšířila ze svého centra v okolí lokality Nakáda na sever do Nilské delty a na jih do Núbie. V Dolním Egyptě však převládala kultura Maadí.

I v tomto období pokračovalo pohřbívání význačných jedinců do větších a stavebně složitějších hrobů, které započalo během období Nakáda I. Tyto hroby byly rozčleněny přepážkami ze sušených cihel s odděleními pro obětiny. Objevují se náznaky balení zemřelého do pruhů plátna (začínající balzamování) a skupinové pohřby. Chudší vrstvy byly i nadále pohřbívány do malých oválných jam spoře vybavených obětními dary.

Užitková keramika tohoto období je stále s hrubým povrchem, nebo slínová keramika z vápenité hlíny. Slínová keramika pochází pravděpodobně z pouštních wádí. Tato keramika byla používána jako obětní dar a byla zdobena okrově hnědou nebo rudou výzdobou na smetanově bílém podkladu. Převládajícím motivem výzdoby byla loď s kajutami a standartami. Objevují se zvlněná ucha.

Nakáda II je obdobím, kdy došlo k rozvoji technologií těžby a opracování kamene, z něhož byly vyráběny kamenné nádoby. Kosmetické palety nabývají jednoduchých pravoúhlých a kosodélníkových tvarů, ale začínají být zdobeny reliéfy. Zlepšilo se zpracování mědi, z níž začaly být vyráběny též sekery, čepele, náramky a prsteny.

Nakáda III (kolem 3 200 - 3 000 př.n.l.)

Nakáda III se také nazývá semainianské (podle pohřebiště poblíž es-Semainy). V období Nakáda III docházelo ke stěhování obyvatel z Horního Egypta směrem na sever a zakládání zdejších osad. Jedním z důvodů mohla být snaha ovládnout obchod s ostatními oblastmi východního Středomoří. Původní kultura Dolního Egypta (kultura Maadí) tak byla nahrazena hornoegyptskou nakádskou kulturou. Do tohoto období spadá vláda 0. dynastie egyptských králů.

Na začátku tohoto období došlo pravděpodobně k prvnímu částečnému sjednocení Horního Egypta. Na nalezišti Nakáda bylo zjištěno zchudnutí pohřební výbavy a tato osada se v této době stala politicky bezvýznamnou. Konec období je spojen se sjednocením Horního a Dolního Egypta v jeden státní celek za vlády faraonů 0. dynastie.

Hrobka U-j s 12 místnostmi

V Abydu byla z období 3200 př. n. l. nalezena hrobka U-j s 12 místnostmi. Bylo v ní nalezeno množství předmětů ze slonoviny a kostí, keramika a nádoby dovezené z Palestiny. Z této hrobky pochází 150 malých destiček, na kterých jsou vyryty znaky považované za předchůdce hieroglyfů.

V bohatých hrobech byly nalezeny vysoké nádoby válcovitého tvaru s dekorativními držadly. Ty však byly používány jako vázy, místo nádob vyráběných v předchozí době z kamene.

V Hierakonpoli byly nalezeny předměty zdobené výjevy pravděpodobně související se sjednocením Horního a Dolního Egypta - palice krále Štíra, palice a paleta krále Narmera. Výzdoba na nich znázorňuje válečné zajatce a mrtvé nepřátele.

Narmerova paleta

Narmerova paleta

Egyptští faraoni

Starověký Egypt v pravěku

Archaické období

První dynastie faraonů

Období Staré říše

1. přechodné období

Období Střední říše

2. přechodné období

Období Nové říše

3. přechodné období

Období úpadku

Období Ptolemaiovců

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.