Egypťané a magie

Magie vycházela z víry v tajemné síly, které člověk nemůže ovlivnit. K magii se uchylovali jak kněží, tak i běžní lidé. Egypťané věřili, že existence lidské bytosti je úzce spjatá s jejím jménem. Pokud přečetli jméno zesnulé osoby, došlo k jejímu vzkříšení. Lidé pak mohli tuto osobu ovlivňovat nebo se dovolávat její pomoci. Při zobrazování lidí nebo předmětů bylo důležité vložit do zobrazení část jejich osobnosti, aby se veškeré působení na vyobrazení dostalo až k samotnému předobrazu. Znalost jména nebo jmen určitého jedince umožňovala ho ovlivnit.

Magie a léčení, sympatetické léčení

Při zobrazování lidí nebo předmětů bylo tedy důležité vložit do zobrazení část jejich osobnosti, aby se veškeré působení na vyobrazení dostalo až k samotnému předobrazu. Znalost jména nebo jmen určitého jedince umožňovala ho ovlivnit, ať pozitivním nebo negativním způsobem.

V egyptských mýtech se tato skutečnost odráží v povídce o tom, jak mocná kouzelnice, bohyně Eset, se rozhodla získat tajné jméno nejvyššího boha Rea. Taková znalost by jen podpořila její kouzelnické schopnosti. Vykouzlila jedovatého hada, který uštkl Rea a Eset podmínila vyléčení právě prozrazením tajného jména. Zesláblý Re se podvolil a jméno vyslovil. V tomto místě však povídka končí ...

Egypťané používali tzv. sympatetické léčení, neboli léčení založené na magii pomocí magických formulí, rituálů a předmětů. Egypťané se na ně spoléhali zejména v boji s nevyléčitelnými a neznámými nemocemi a ve snaze nemoci k sobě vůbec nepustit.

Magické formule a rituály

K dosažení požadovaného účinku a ke splnění přání bylo třeba určité formule vyslovit v přesném pořadí a podle přísného rituálu. Ten stanovoval, jakým způsobem, kým a na jakém místě má být formule odříkaná, a určoval i gesta, která tuto recitaci mají doprovázet. Vše bylo obvykle jasně uvedeno v magické formuli.

Mág nebo lékař se mohl obracet přímo na nemoc nebo na ducha považovaného za strůjce zla. Na papyrech se tak mohl objevit třeba následující text:

"Zaříkání proti nemocí mešpent. Odejdi, ty, která jsi vstoupila, a jakkoli nemáš ruce, nesmíš si při odchodu nic odnést. Vzdal se ode mne, já jsem Hor! Odejdi, jsem syn Usirův! Magické formule mé matky chrání mé tělo, takže se mým údům nemůže stát nic zlého a mešpent se nemůže usadit v mém těle. Vyjdi! Aby formule byla účinná, je třeba ji odříkat sedmkrát."

V tomto přísném rozkazu je nemocný ztotožněn s Horem, jako by mu to mělo dodat sílu. Proti každé záhadné nemoci stál v magické formuli a přesném rituálu nepřítel, bez něhož by zaříkání nemělo valného smyslu. Často však nebylo uváděno, kdo má formuli odříkat. Konkrétní osoba se uváděla jen zřídkakdy, například ve formuli, která měla usnadnit porod. Ta stanovovala, že ji má vyslovit předčitatel posvátných svitků. V dávných dobách musely být formule opakovány čtyřikrát, někdy sedmkrát - toto číslo převládlo v Ptolemaiovské době.

 

Mohlo by vás zajímat

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.