Giovanni Battista Belzoni v Abú Simbelu

První (a skutečně kyklopskou) prací Belzoniho bylo přemístění kolosální sochy Ramesse II., která byla nalezena v Ramesseu. Při této příležitosti navštívil Belzoni hrobky v Údolí králů a ostrov Fílé. Později přejel do Abú Simbelu a podobně jako Buckhardt konstatoval, že vstup je beznadějně zasypán. Sám sobě slíbil, že se co nejdříve vrátí a jako první pronikne do chrámu, kde se možná ukrývají poklady kdysi do něj uložené.

Vrátil se do Luxoru, kde pracoval na vykopávkách v thébských chrámech. Odhalil celkem 18 soch se lví hlavou a několik sfing. Díky tomuto úspěchu ho Henry Salt pověřil Belzoniho dalším velkým úkolem – vyproštěním chrámu v Abú Simbelu z písku a tak se po roce Belzoni do Núbie vrátil.

Tři týdny trvalo, než se podařilo prokopat otvor dostatečně široký k tomu, aby jím mohl proniknout člověk do ohromujícího chrámu. Belzoniho upoutala rozlehlost podzemních prostor, ale největším překvapením bylo, že byl obklopen nádhernými uměleckými předměty – malbami, reliéfy a kolosálními sochami.

Hrobka Sethi I.

Belzoni byl spíše hledačem pokladů než skutečným archeologem, ale patří mu několik prvenství. Objevil vchod do pyramidy faraona Rachefa – jednoho ze stavitelů tří velkých pyramid v Gíze – a také hrobku Sethi I. (slavného otce slavného faraona Ramesse II.).

Psal se říjen roku 1817, když se Belzoni dostal do hrobky Ramesse I. a omámen tímto úspěchem nařídil 16. října feláhům, aby začali kopat nedaleko této hrobky v místech, kde se na úpatí strmého srázu nacházela malá strž. Feláhové byli přesvědčeni, že se Ital mýlí, ale za dva dny si při západu slunce Belzoni všiml, že do skály je vytesán otvor.

Ráno feláhové objevili více než pět metrů pod úrovní země vchod a po jeho uvolnění od sutin a kamení se Belzoni vsoukal dovnitř. Ve světle pochodní objevil chodbu dlouhou 10 a širokou 2,5 metru. Zde na něho čekalo první překvapení – i za světla pochodně bylo vidět, že malby na stěnách jsou ve vynikajícím stavu. Na konci chodby objevil schodiště, které ho dovedlo do druhé chodby zdobené reliéfy s hieroglyfy a malbami.

Nečekaná překážka při odkrývání hrobky Sethi I.

Další postup zastavila ale nečekaná překážka. Druhá chodba končila velmi širokou šachtou hlubokou přibližně 10 metrů. Na zemi sice ležely zbytky provazů, které zde kdysi nechali vykradači hrobek, ty se ale při doteku rozpadali na prach. Belzoni si ale všiml, že na druhé straně šachty je otvor široký přibližně 60 centimetrů a tak druhý den nechal přes šachu položit dlouhý trám a po tomto "mostě" nečekanou překážku zdolal.

Když jeho muži rozšířili otvor ve stěně na druhé straně šachty, dostali se do rozlehlé místnosti o rozměrech 9x8 metrů, která byla zdobená mimořádně dobře dochovanými malbami a podpírané čtyřmi sloupy o průměru téměř jeden metr. Z této místnosti (později ji nazval "předsíň") vyrážel Giovanni Battista Belzoni na průzkum dalších chodeb, sestupoval po schodištích a prohlížel další místnosti, kterým dával také jména:

  • "síň obrazů" kvůli nádherným kresbám
  • "síň krásy" podle dokonalých maleb
  • "tajuplná místnost" podle symbolických postav
  • "jídelní síň"
  • "Esetina síň"
  • "Ápidova síň"s nabalzamovanou mumií býka

V ní také Belzoni nalezl královský sarkofág umístěný ve středu místnosti. Sarkofágová vana byla téměř 3 metry dlouhá a 1 metr široká. Zevnitř i zvenčí byl sarkofág zdoben reliéfními malbami postaviček, které byly vysoké maximálně 5 cm. Víko vany však někdo dříve rozbil a sundal a sarkofág sám byl pochopitelně prázdný.

Belzoniho spor s Henry Saltem

Společně s malířem Alessandrem Riccim pořídil Giovanni Battista Belzoni voskové odlitky reliéfní výzdoby Sethiho hrobky, které později vystavoval v Egyptském sále v Londýně. Výstava vzbudila velký ohlas a prchlivý Ital chtěl svůj podíl na nálezech. Proti tomu se ale postavil Henry Salt, který později část svých sbírek prodal za 10 000 liber muzeu v Louvru. Spor mezi Belzonim a Saltem vyvrcholil tím, že bylo Belzonimu odebráno povolení k vykopávkám, přišel o veškeré zdroje příjmů a na podzim roku 1819 musel Egypt opustit.

Po návratu do Londýna sepsal Belzoni dílo Cesta do Egypta a do Núbie a kniha se záhy dočkala několika vydání. 27. září 1822 byla replika Sethi hrobky převezena do Paříže a ve stejný den Champollion oznámil, že rozluštil hieroglyfy. To také umožnilo zjistit jméno vlastníka hrobky, kterou Giovanni Battista Belzoni objevil.

Egyptologové

Dokumentární filmy

Informace o webu

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.