Giovanni Battista Belzoni - Starověký Egypt

Giovanni Battista Belzoni

Napsal Felgr Pavel on .

Giovanni Battista Belzoni

Italský dobrodruh Giovanni Battista Belzoni se narodil v roce 1778 v Padově. Od dětství se vymykal svou postavou (měřil téměř dva metry) a udivující silou. V šestnácti letech byl Belzoni nějaký čas v Římě, kde zvažoval dokonce vstup do kláštera, ale po příchodu Napoleona uprchl z Itálie, aby se vyhnul povinnému odvodu.

Belzoni se velice zajímal o mechaniku a hydrauliku. Nějaký čas cestoval po Evropě a nakonec se usadil v Londýně, kde se nechal zaměstnat jako pouťový silák v zábavním podniku. Protože měl rád toulavý život, cestoval s cirkusem po celé Evropě.

Belzoniho cesta do Egypta

V roce 1814 se Belzoni společně se svou manželkou Sarah nalodil na loď, která směřovala na Maltu. Během plavby na Maltu slyšel vyprávění o Egyptě, nilských záplavách a primitivních zavlažovacích systémech. Belzoni byl přesvědčen o tom, že právě on vymyslel hydraulické čerpadlo, které zachrání zemi faraonů a změnil plány. Rozhodl se zamířit do Egypta, kde chtěl svůj vynález nabídnout místokráli Muhammadu Alimu.

V Alexandrii se Belzoni vylodil 9. června 1815, ale první dny pobytu přinesly zklamání. Trápily ho žaludeční problémy, které musel tajit, protože se obával nařčení z nákazy morem. Jakmile ale nevolnosti ustoupili, odcestoval Giovanni Battista Belzoni do Káhiry. Ale i zde zažil zklamání – nejprve ho zranil ve rvačce turecký voják a potom se setkal s nezájmem Muhammada Aliho o jeho vynález, což byl konec Belzoniho – vynálezce.

V Káhiře se setkal se švýcarským badatelem Burckhardtem a s konzuly Drovettim a Saltem. Britský generální konzul Henry Salt měl pro britské muzeum shromažďovat egyptské památky a papyry a Belzoni na něho velmi zapůsobil. Belzoni dokázal vymyslet takové systémy, díky kterým se mohly těžké předměty bez většího úsilí přemísťovat a tak mu Salt nabídl, aby se podílel na vykopávkách.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě