Heinrich Brugsch - Starověký Egypt

Heinrich Brugsch

Napsal Felgr Pavel on .

Heinrich Brugsch

I přes nepravidelnou školní docházku absolvoval Heinrich Brugsch roku 1848 maturitu. Ještě téhož roku vychází i jeho první rukopis Skriptura Aegyptiorum demotica, ve kterém se Brugsch označuje jako „Disciplius primae classes gymnasii realis“, nebo-li žák prvního ročníku reálného gymnázia.

Brugsch sám sebe stylizuje do pozice geniálního rozluštitele démotického písma, mějme však na zřeteli, že mohl použít práce Thomase Younga. Král Friedrich Wilhelm IV. a Alexander von Humbolt byli na Brugschovu osobu upozorněni a podporovali jej všemi možnými způsoby. Snaha Heinricha Brugsche navštěvovat Lepsiovy přednášky ještě před složením maturity byla Lepsiem zamítnuta. Ani v pozdější době se jejich vzájemný vztah nezlepšil.

Díky získané podpoře mohl Heinrich Brugsch realizovat studijní cesty do Paříže, Londýna a Turinu. Svá studia archeologie a jazykovědy započal v Berlíně. Po ukončení studia podnikl – na náklady krále – v roce 1853 první vědeckou cestu do Egypta. Zde se setkal s francouzským vědcem Augusté-Édouardem Mariette, který prováděl u Memfidy vykopávky.

V roce 1851 se Heinrich Brugsch v Berlíně oženil. Se svou manželkou Pauline měl jednu dceru a dva syny. Jedním ze svědků byl Alexander von Humboldt. V roce 1854 – po svém návratu – byl na Berlínské univerzitě habilitován; jeho habilitační práce pojednává o Hegelschově filosofii. Heinrich Brugsch byl jmenován docentem. Zároveň byl činný jako asistent Egyptského muzea v Berlíně, které v té době vedl Joseph Psalacqua.

Brugschova druhá cesta do Egypta

Druhá vědecká cesta vedla Brugsche opět do Egypta – 1857 až 1858. Výsledky této cesty byly zveřejňovány v letech 1857 – 1860 a tvoří základnu pro celkové zkoumání předřecké geografických údajů Egypta a sousedních zemí. Z postu úředníka doprovázel pruské velvyslance pod vedením Johanna Heinricha von Minutoli do Persie (květen 1860 – červen 1861). V roce 1864 založil Heinrich Brugsch v Berlíně časopis egyptského jazyka a dějin starověku.

Na podzim roku 1864 byl Heinrich Brugsch jmenován pruským konzulem v Káhiře. Roku 1868 se Brugsch vrací zpět do Německa – Göttingen, kde je jmenován profesorem egyptologie. Jen těžko se zde sžívá s vědeckým způsobem práce, a tak se roku 1870 na vyzvání vicekrále, Ismaela Pherika Paschi, ujímá vedení Exile d´Égyptologie, zřízené v Kairo. Roku 1873 byl povýšen. Ve stejném roce zastupoval Brugsch Egypt na světové výstavě ve Vídni. O čtyři roky později, r. 1877, reprezentoval Egypt na průmyslové výstavě v Philadelphii.

Po svržení vlády vicekrále se Heinrich Brugsch vrátil zpět do Berlína (1879) v naději, že bude jmenován nástupcem A. Mariettese (Antikendienst Aegyptens). Bohužel až do doby Nassera byli jmenováni vždy jen Francouzi. Roku 1881 byl Brugschovi vicekrálem Muhammadem Taufike Paschou udělen titul „pascha“. Ve stejném roce doprovázel královského prince Rakouska, Rudolfa von Habsburk, do Philae. Období 1882 – 1883 strávil s princem Friedrichem kralem von Preussen na cestách Egyptem a Sýrií.

Po návratu byl činný jako soukromý docent na univerzitě v Berlíně. Roku 1884 byl požádán, aby vycestoval v roli velvyslance do Persie, kde působil jako legát na dvoře šáha. Ve věku 67 let umírá v Charlottenburgu. Heinrich Brugsch je považován za nejintuitivnějšího, ale zároveň nejchaotičtějšího egyptologa Německa.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě