Kent Weeks
Kent Weeks

Od roku 1993 prováděl profesor Kent Weeks se svým týmem restaurátorské práce v několika hrobkách v Údolí králů. Byla mezi nimi i hrobka synů Ramesse II. O existenci této hrobky se zmiňuje již Abbottův papyrus, kde je tato hrobka uváděna pod jménem Cher-en-Achau. Objevuje se také v mapě, kterou nakreslil Ital Belzoni (objevitel hrobky Sethi I.).

V roce 1820 se do hrobky dostal James Burton a prohlásil, že není ničím zajímavá. Ke stejnému závěru došel na počátku 20. století Howard Carter. Oba přehlédli krásné nástěnné malby, které zdobily malou podzemní místnost zavalenou kamením.

Kent Weeks v hrobce synů Ramesse II. KV 5

V únoru 1995 to byl právě Kent Weeks, kdo tuto místnost vyčistil a objevil zasypaný vchod. Po uvolnění vchodu objevil dlouhou chodbu, ze které se vstupovalo do dvaceti pohřebních komor. Když očistil několik nápisů v chodbě, přečetl na nich jména tří z dvaapadesáti synů Ramesse II., kteří byli pohřbeni v této hrobce. Byli to Pareherunemef (účastník bitvy u Kadeše), Amonherchpešef (faraonův nejstarší syn) a Ramesse (generál faraonovi armády). Matkou prvních dvou synů byla velká královská manželka Nefertari, třetí Ramesse byl synem druhé velké královské manželky Esetnofrety.

Usirova socha v hrobce synů Ramesse II.

Jak se postupně Kent Weeks propracovával sutinami, zjevila se před ním socha boha Usira – pána temnot. Po obou stranách sochy byly dál dlouhé chodby, ze kterých se opět vstupovalo do dvaceti pohřebních komor. Kent Weeks si uvědomil, že objevil vůbec první rodinnou královskou hrobku v Egyptě.

Byl to ohromný hrob, který se svým architektonickým pojetím zásadně lišil. Ramesse II. tuto hrobku nechal postavit pro svých dvaapadesát synů, z nichž většina zemřela ještě před ním. Díky předmětům, které nalezl Kent Weeks v hrobce – šperkům, zbytkům dřevěného nábytku, kanopickým skříňkám, fragmentům mumií a keramickým předmětům s nápisy – bylo možno získat další informace o těchto královských dětech.

Druhé podlaží hrobky synů Ramesse II.

Kent Weeks a jeho spolupracovníci se domnívají, že pod částí hrobky se skrývá další podlaží, kde by mohly být sarkofágy s mumiemi dětí Ramesse II. Nasvědčuje tomu mnohé ...

  1. na stropě obou chodeb vedoucích od sochy boha Usira jsou patrné výklenky, za nimiž by mohly být schody (podobně jako v jiných hrobkách)
  2. zbytky sarkofágů, které byly nalezeny v horním podlaží, sem musely být dopraveny odjinud, protože dveře horních místností jsou příliš úzké na to, aby tudy mohly být přineseny sarkofágy bez poškození

To jsou dva největší náznaky, z nichž se dá soudit, že druhé podlaží skutečně může existovat. Než ale začnou další výzkumy, bude to trvat ještě několik let. Je nutné vynosit kameny a sutiny z dosud objevených místností. Podle odhadů budou trvat tyto práce více než deset let, pokud se bude každý rok pracovat pět až šest měsíců.

Souběžně s uvolňováním hrobky je třeba provádět důsledné zkoumání předmětů, které byly nalezeny v místnostech a chodbách, laboratorní zkoušky a nejrůznější analýzy. Teprve až bude první podlaží zcela vyprázdněno bude možné přistoupit na zkoumání existence druhého podlaží.

Egyptologové

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.