fbpx

.V roce 1939 začínal Montet devátou sezonu vykopávek v Tanidě. Pro finanční problémy musel zredukovat tým na nezbytné minimum. Během předchozích sezon Montet vyprostil z písku několik památek. Ty dokazovaly význam Tanidy, ale v porovnání s nálezy v Horním Egyptě to nebylo nic převratného. Proto se rozhodl zahájit vykopávky na třech místech od sebe navzájem docela vzdálených.

Do 22. února se ale žádný větší nález nekonal. Následující den objevila jedna ze skupin šachtu. Tu Montet původně považoval za sýpku. Když po třech dnech byla odstraněna veškerá zemina, narazili feláhové na dlážděnou podlahu. Tam nalezli vešebt faraona Šešonka a zejména otvor v podlaze, který signalizoval dřívější návštěvu vykradačů hrobek.

Po zvětšení otvoru se dostal do labyrintu místností. Všechny byly zdobeny polychromovanými reliéfy. Jinak ale byly dlouhou dobu prázdné. Montet se domníval, že objevil jednu hrobku, ale objevil tři hrobky připojené jednu na druhou. Postupně se dostal do komor faraonů Takelota a Osorkona.

Nedotčená hrobka Pasbachaenniuta I.

Do konce sezony chybělo šest dní a Montet stále čekal na “velký objev”. Ten přišel 17. března, když se dostal do nedotčených komor Pasbachaenniuta I. (faraona 21. dynastie) jehož hrobka byla podobně jako Tutanchamonova zavalena změtí různých předmětů a pohřební výbavy. Podařilo se vyprostit krásný stříbrný sarkofág se sokolí hlavou. Když 20. března přispěchal na místo egyptský král Farúk, zjistil Montet, že sarkofág obsahuje mumii a jedinečné klenoty do té doby neznámého faraona 22. dynastie Šešonka.

Montet tehdy netušil, že než se do Tanidy v lednu 1940 vrátí, vypukne v Evropě druhá světová válka.

Pierre Montet v Tanidě v roce 1940

Při průzkumech pohřebiště v tomto roce objevil Montet další poklady. Šlo o poklady faraonů Pasbachaenniuta a Amenemopeho. Nejprve objevil vzácné šperky v hrobce prince Hornachta a poté narazil na čtvrtou místnost se sarkofágem Pasbachaenniuta I. Okolo mumie byly krásné zlaté šperky a v samotném sarkofágu byla stříbrná rakev. V rakvi byla mumie faraona obložena zlatem. Ostatky tohoto faraona zdobilo šest náhrdelníků, dvaadvacet náramků ze zlata, dvacet návleků na prst a dokonce čtyřiceti prsteny!

Tanidský poklad byl srovnáván s pokladem faraona Tutanchamona. Vyčerpaný Montet měl starosti o svou rodinu, která zůstala ve Francii, ale král Farúk se postaral o to, aby všichni příbuzní mohli přicestovat do Egypta a vykopávky tak mohly pokračovat.

Když skončila sezóna vykopávek 1940, byly práce na několik let pozastaveny. Němečtí archeologové v roce 1942 požadovali po kolaborantské vládě ve Vichy, aby jim tuto lokalitu přiřkla, ale egyptské úřady to rezolutně zamítly. Montet se tak mohl ke své práci vrátit v roce 1945. Montet objevil další komoru se sarkofágem královského důstojníka Vendebavendeda. Poklad z této komory snese srovnání s pokladem Pasbachaenniuta I.