V roce 1939 začínal Pierre Montet devátou sezonu vykopávek v Tanidě a pro finanční problémy musel zredukovat tým na nezbytné minimum. Během předchozích sezon Montet vyprostil z písku několik památek, které dokazovaly význam Tanidy, ale v porovnání s nálezy v Horním Egyptě to nebylo nic převratného. Proto se rozhodl zahájit vykopávky na třech místech od sebe navzájem docela vzdálených.

Do 22. února se ale žádný větší nález nekonal. Následující den objevila jedna ze skupin šachtu, kterou Montet původně považoval za sýpku. Když po třech dnech byla odstraněna veškerá zemina, narazili feláhové na dlážděnou podlahu, kde nalezli vešebt faraona Šešonka a zejména otvor v podlaze, který signalizoval dřívější návštěvu vykradačů hrobek.

Když byl otvor zvětšen, dostal se Montet do labyrintu místností, které byly zdobeny polychromovanými reliéfy, ale jinak byly dlouhou dobu prázdné. Montet se nejdříve domníval, že objevil jednu hrobku, ale ve skutečnosti šlo o tři hrobky, které byly přilepeny jedna na druhou. Postupně se dostal do komor faraonů Takelota a Osorkona.

Nedotčená hrobka Pasbachaenniuta I.

Do konce sezony chybělo šest dní a Montet stále čekal na "velký objev". Ten přišel 17. března, když se dostal do nedotčených komor Pasbachaenniuta I. jehož hrobka byla podobně jako Tutanchamonova zavalena změtí různých předmětů a pohřební výbavy. Podařilo se vyprostit krásný stříbrný sarkofág se sokolí hlavou. Když 20. března přispěchal na místo egyptský král Farúk, zjistil Montet, že sarkofág obsahuje mumii a jedinečné klenoty do té doby neznámého faraona 22. dynastie Šešonka.

Práce v této lokalitě byly prodlouženy do 6. dubna, aby se mohlo pokračovat ve výzkumu hrobky Osorkona II. I když výzkum mohl pokračovat v mnoha dalších místnostech, byly vykopávky pro rok 1939 ukončeny. Montet tehdy netušil, že než se do Tanidy v lednu 1940 vrátí, vypukne v Evropě druhá světová válka.

Montet v Tanidě v roce 1940

Při průzkumech pohřebiště v tomto roce byly nalezeny další poklady – tentokrát faraonů Pasbachaenniuta a Amenemopeho. Nejprve objevil Montet vzácné šperky v hrobce prince Hornachta a poté narazil na čtvrtou místnost se sarkofágem Pasbachaenniuta I. Okolo mumie byly krásné zlaté šperky a v samotném sarkofágu byla stříbrná rakev, ve které byla mumie faraona obložena zlatem. Ostatky tohoto faraona byly ozdobeny šesti náhrdelníky, dvaadvaceti náramky ze zlata, dvaceti návleky na prst a dokonce čtyřiceti prsteny!

Tento poklad, který Montet nalezl, mohl být směle srovnáván s pokladem Tutanchamona. Vyčerpaný Montet měl starosti o svou rodinu, která zůstala ve Francii, ale král Farúk se postaral o to, aby všichni příbuzní mohli přicestovat do Egypta a vykopávky tak mohly pokračovat.

Po sezoně vykopávek 1940 byly práce na několik let pozastaveny. Němečtí archeologové v roce 1942 požadovali po kolaborantské vládě ve Vichy, aby jim tuto lokalitu přiřkla, ale egyptské úřady to rezolutně zamítly. Montet se tak mohl ke své práci vrátit v roce 1945. Objevil další komoru se sarkofágem královského důstojníka Vendebavendeda a poklad zde nalezený byl srovnatelný s pokladem Pasbachaenniuta I.

Egyptologové

Dokumentární filmy

Informace o webu

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.