William Matthew Flinders Petrie
William Matthew Flinders Petrie

Angličan Flinders Petrie nebyl sice ve své době tak proslulý jako Auguste Mariette, ale přesto je považován za jednoho z nejvýznačnějších egyptologů své doby a za zakladatele moderní egyptské archeologie. Petrie se narodil roku 1853 a archeologie ho začala zajímat velmi brzy. Už v devatenácti letech sepsal svou první oceňovanou studii o prehistorické lokalitě ve Stonehenge. Pak se ale jeho zájem upřel výhradně na Egypt.

Petrie byl uchvácen díly Champolliona a jeho následovníků, dlouhou dobu shromažďoval odbornou literaturu a roku 1880 se poprvé vydal do Egypta s úkolem co nejpřesněji zaznamenat vnější rozměry tří velkých pyramid v Gíze. Vylodil se v Káhiře, usídlil nedaleko pyramid a zůstal zde až do květně 1881.

Výsledky jeho práce byly v roce 1883 vydány v souboru "The Pyramids and Temples of Gizeh" (Gízské pyramidy a chrámy) a krom jiného zde uvedl několik velmi zajímavých poznatků a řadu úvah o úhlech sklonu pyramid, které Egypťané volili při jejich stavbě.

Petrieho průzkum pyramidy v Hawáře

V roce 1887 požádal Petrie Egyptskou památkovou správu o povolení k vykopávkám ve Fajjúmu. Chtěl totiž pracovat zcela samostatně, což nebylo tak obvyklé a způsobilo to jisté administrativní problémy. Následující rok se Petrie začal zajímat o pyramidu Amenemheta III. v Hawáře, kterou přisoudil faraonovi 12. dynastie Amenemhetovi III. Pobyt zde však nebyl snadný – dostal se do finančních problémů, musel čelit administrativním nesnázím a pochopitelně zde byla spousta jiných nebezpečí. To ho prý vedlo i k tomu, že ukryl mumii přímo pod svou postel.

Bylo mu 35 let, odhalil světu pyramidu v Médúmu a především zádušní chrám u východní paty této stavby. Tento zádušní chrám je nejlépe dochovaným chrámem z období Staré říše.

William Matthew Flinders Petrie byl zásadový muž. Podobně jako Mariette a Maspero byl nucen konstatovat, že se jeho krajané dopouštějí neuvěřitelných přestupků, doslova rabují Egypt a připravují ho o kulturní dědictví ve prospěch velkých muzeí.

Labyrint antických autorů

V roce 1891 objevil Petrie fresky v el-Amarně a také velice zajímavou korespondenci, kterou vedl kacířský faraon Amenhotep IV. – Achnaton a jeho následovníci s chetitskými panovníky. V roce 1894 pak odhalil nejrozsáhlejší pohřebiště z predynastického období v Nakádě severně od Théb (Vasetu). Napočítal zde více než 2 000 hrobů a na základě archeologického materiálu (zejména keramiky) stanovil relativní chronologii predynastického období v Horním Egyptě.

Na počátku 20. století se Petrie vrátil do Fajjúmu už jako ředitel Britské školy archeologie v Egyptě a objevil v Hawwáře východně od tamní pyramidy labyrint popisovaný řeckými autory, který byl ale ve skutečnosti zádušním chrámem Amenemheta III.

Ani pak ale neustal ve své činnosti, znovuotevřel práce na pyramidě v Láhúnu, kde působil už v roce 1888 a kde objevil hrobku Senusreta II. Jeho další výzkum ale zastavila 1. světová válka. Vrátil se k nim až v roce 1920, kdy nalezl v hrobce královské princezny jižně od pyramidy tzv. "il-láhúnský poklad" – klenoty a královskou čelenku. Ty jsou dnes vystaveny v Egyptském muzeu v Káhiře.

Pyramidy Amenemheta III.

Půdorys pyramid Amenemheta III. (vlevo pyramida dahšúrská, vlevo hawárská)
nákres podle Petrieho

Egyptologové

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.