Egypťané a móda

Pochopitelně jako každý, také Egypťané a Egypťanky si na módě zakládali a chtěli se líbit. Platí to od nejnižších vrstev obyvatel až po faraona - pochopitelně s vyšším společenským postavením se potřeba dbát na svůj zevnějšek zvyšovala. Pojďme tedy najít odpověď na otázku - Jaká tedy byla egyptská móda?

Faraon

Tutanchamonův pektorálNejmocnějším člověkem v Egyptě byl pochopitelně faraon a tomu odpovídal jeho oděv. Základem tehdejšího oděvu vůbec byla bederní rouška - tu měl faraon vytvořenou z plizované látky, která měla vyztužený cíp. Na krku nosil faraon šperk nebo také límec, pektorál.

V pyramidách poznáme faraona podle koruny, důtek a berly. Stejně jako tehdejší Egypt se koruna skládala ze dvou částí – horní (bílé) a dolní (červené). Na koruně byla také kobra v bojové pozici. Ta měla v poddaných vzbuzovat úctu, důtky měly ztvárňovat moc výkonnou a měly tři prameny. Berla měla symbolizovat moc zákonodárnou.

Další ze symbolů moci byly faraonovy vousy (většinou umělé). Důležitým doplňkem byla rouška nemes, kterou nosili panovníci na hlavě. Můžeme ji vidět na známé Tutanchamonově pohřební masce, která byla roku 1922 nalezena v Údolí králů.

Ženy

Šaty starověkých EgypťanekTehdejší ideál ženské krásy byl úplně jiný než dnes, ale není se čemu divit, vždyť ideální ženská silueta se v průběhu staletí neustále měnila a nejspíše i měnit bude. V Egyptě se před více než čtyřmi tisíciletími líbila štíhlá tmavovláska s plochou hrudí. Obyčejné ženy se oblékaly do přiléhavých šatů na tělo se širokými ramínky – kalasiris. Na ně nosily kabátek s naznačenými rukávy – messeset.

Oděv doplňovaly šperky podle movitosti – bohaté ženy nosily stejně jako faraon zdobený límec z korálků, náramky, nákotníčky. Tanečnice si oblékaly jen bederní pás, ale prádlo jako takové se ještě nenosilo. Na nohou se v Egyptě nosily sandály.

Už před 4 000 lety Egypťané velmi dbali o hygienu. Muži i ženy si líčili víčka a dělali si linky. Tento starodávný make-up měl především praktický účinek. Barva, kterou používali, působila jako dezinfekce.

Druhy šperků

Starověcí Egypťané měli velmi rozvinutý kult posmrtného života. Věřili, že do hrobu musí přijít jejich tělo neporušené. Nesměli si například propíchnout ucho kvůli náušnici apod. Přesto vyráběli nádherné šperky. Často používanými motivy v užitém umění byly především Skarabeus a Horovo oko. Ke každému z nich se váže mýtus.

Skarabeus je tmavý brouk, který žije v pouštních píscích a dunách. Často ho můžeme vidět, jak valí svou kuličku, obsahující zárodky jeho potomstva. Pro tehdejší Egypťany byl symbolem vzniku a obnovy. Slunce, podle starých Egypťanů, je podobné nejen svým tvarem kuličce skaraba, ale jak slunce, tak i skarabova kulička je zdrojem a zárodku všeho života. Proto skarab představoval slunce - kotouč, který se každý den znovuzrozuje.

Horovo oko se používalo na amulety, které měly zahojit rány. Horovi totiž jeho bratr vypíchl oko a ono se zahojilo.

Mohlo by vás zajímat

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.