Egypťané a móda

Egypťané si svého těla, a zejména vlasů, velmi hleděly. Úprava vlasů byla pro starověké Egypťany nedílnou součástí toalety. Egypťané příliš nechápali Asiaty, kteří si nechávali růst vlasy i vousy. Sami si totiž hlavu vyhovovali, aby jim lépe sedla paruka.

Muži si nechávali růst vousy jen dočasně – na znamení smutku po úmrtí v rodině. Zajímavé jistě je, že rusovlasí lidé byli podle starověkých Egypťanů nakaženi morem a opuštěni bohy – proto byli často vyobcováni ze společnosti a někdy dokonce i zavražděni.

Péče o vlasy

Kadeřníci měli výsadní postavení – zajímavé je, že za svými zákazníky chodili domů a zákazníci během úpravy vlasů a brady klečeli. Kadeřníci napřed zvlhčili vlasy a vous mastí a pak je oholili dobře nabroušenou břitvou s bronzovou čepelí. Pro zmírnění pálení po holení vtírali do pokožky přípravek z oleje a hořkých mandlí. Na vlasy se používaly nejrůznější pomády a přípravky, které měly dodat vlasům lesk a sílu – mimo jiné se využívala například hena.

Egypťané také znali přípravky proti padání vlasů a používali barviva. Ženy, které si nechávaly narůst dlouhé vlasy, je splétaly do copánků, nebo je natáčely. Malé děti měly hlavu vyholenou a měly jen tzv. loknu dětství – pramen vlasů ponechaný na straně hlavy. Profesionální tanečnice nosily dlouhý cop, který byl zakončen koulí. Jednalo se o jakési „závaží", které mělo zvýraznit krásu akrobatických prvků a tanečnic.

Vlásenkáři

Důležité postavení měli také vlásenkáři. Jenom oni totiž znali poslední módní trendy a tím pádem věděli, jaké paruky se budou nosit. Paruky mohli vyrábět jen nejzručnější vlásenkáři. Paruky byly nejrůznějšího druhu – chudí lidé je vyráběli z vlny, nejčastěji se ale vyráběly z lidských vlasů. Mohly být nakadeřené, natočené, nebo krátké a nasazené na hlavě jako čapka.

Dlouhé a polodlouhé paruky se nosily většinou jen při slavnostních příležitostech. Takové paruky měly vlasy rozděleny do dvou pramenů, které spadaly na ramena. Někdy se ale nosily jen příčesky, čímž se zvětšoval objem vlasů, nebo sloužily jako další šperk.

Dokumentární filmy

Informace o webu

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.