Egypťané a řemesla

Na rozkaz vezíra (faraonem pověřeného správce země) se pracovní síla vybírala mezi venkovským obyvatelstvem, které podle systému povinných robot mohlo být kdykoli povoláno k velkým veřejným pracem. Dělníci se snažili zalíbit se faraonovi a ochotně se ujímali tohoto náročného úkolu, protože věřili, že pracují pro svatou věc. Na stavbě Velké pyramidy faraona Cheopse (Chufeva) tak během dvaceti let pracovalo přibližně 100 000 lidí, kteří vozili, přemisťovali a skládali na sebe 2,5 milionu kamenných bloků, z nichž každý vážil asi 2 tuny.

Řemeslníci na stavbě Velké pyramidy

Aby toto obrovské staveniště u Velké pyramidy mohlo fungovat, a nenarušovalo přitom pro hospodářství nezbytnou práci na polích, vezír vytvářel skupiny 20 000 mužů, které se každé tři měsíce střídaly. Dělníci pracovali vždy devět dní a desátý den byl vyhrazen pro odpočinek.

Ti, kteří bydleli v okolí, se vraceli ke svým rodinám, ostatní dělníci pekli chléb, odpočívali na rohoži položené přímo na zemi, nebo se rozptylovali pitím piva či kyselého mléka ve světle olejových lamp. V okolí staveniště pyramidy účelově vzniklo velké množství vesnic, řada dílen a zásobovacích skladů. V každé chýši z nepálených cihel, vybavené kuchyní, pecí na chleba a komorou, nalezlo přístřeší asi deset osob.

Košíkáři, kameníci, malíři, tesaři ...

Na staveništi pyramidy byl neustálý čilý ruch. Košíkáři vyráběli košíky, ženy na hlavách přenášely těžké džbány plné vody. Trochu dál od staveniště si výrobci nepálených cihel připravovali řezanku a vlhkou hlínu. Venkovští dělníci vozící těžké kamenné kvádry, kameníci, sochaři a malíři, truhláři, tesaři, umělečtí truhláři, stavitelé lodí, koželuhové - ti všichni přispěli ke slávě Egypta.

Mezi dělníky bylo nejvíce vesničanů. Vesničané na tři měsíce opouštěli svá pole a stáda, aby se zúčastnili velkých veřejných prací, o nichž rozhodoval faraon. Obvykle byli povoláváni vesničané žijící v okolí staveniště, ale pokud se stavěla veliká pyramida a bylo zapotřebí několik tisíc pracovníků, vezír bez váhání ponechal dělníky pracovat déle než tři měsíce, nebo povolal pracovníky i z několikasetkilometrové vzdálenosti. Profesionální řemeslníci pak přicházeli z velkých sousedních měst.

Systém roboty v Egyptě pokračoval dlouho po době faraonů - o jejím zrušení se rozhodlo až v roce 1889. Faraon pravidelně vydával osvobozující dekrety, které se týkaly zejména knězi a členů královských zádušních statků. Později, v době Střední říše, se tyto dekrety vztahovaly i na střední třídu, tj. na písaře ve státních službách. Během staletí vedly tyto úlevy ke stále důraznějším vzpourám dělníků. Za útěk z roboty se trestalo doživotními nucenými pracemi. Uprchlík, zbavený svobody, pak mohl být posílán z místa na místo nebo děděn.

Vesnice řemeslníků v Dér el-Medíně

Vesnice řemeslníků v Dér el-Medíně

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.