Egyptské míry

Vyměřovači půdy při opětovném stanovování rozlohy pozemku po nilských záplavách používali jednotku arura (secaí). Jedna arura odpovídala čtvercové ploše, jejíž každá strana měřila 100 loktů (tj. cca 2756,25 m2). Arura se dále dělila na poloviny (řemen), čtvrtiny (heseb) a osminy (sa). Tzv. pozemní loket (meh) odpovídal pásu širokému jeden loket a dlouhému sto loktů. Taková plocha tedy byla setinou arury. Jednotka arura se používala také k určování rozlohy nomů.

Egyptské objemové míry

Konec sklizně znamenal brzký příchod dvou obávaných úředníků – Písaře Obou sýpek a Měřiče zrní. Před uskladněním přesně určili objem sklizně a stanovili podíl, který připadl samotnému pěstiteli, a podíl, který musel ponechat pro příští setbu. Nejčastěji používanou objemovou mírou ve starověkém Egyptě byl hektat. Například objem obilí se za Staré říše vyjadřoval v hekatech (kolem 4,8 litru), které měly za Střední říše někdy až dvojnásobnou hodnotu.

Hektat se dále dělil na 10 hinů a 320 ro (přibližně jedna lžička). Používanými násobky byl dvojnásobek, čtyřnásobek nebo sto čtyřnásobků hekat. Písaři při měření používali velký kožený pytel char, jehož objem odpovídal dvaceti hekatům.

Jiné objemové míry se používaly pro tekutiny. Základní jednotkou zde byl džbán (henu), odpovídající 0,46 litru. Pro pivo se používala jednotka děs, pro víno hebenet, pro olej meni.

Egyptské váhové míry

K hodnocení válečné kořisti nebo k vážení kovů se používal deben, jenž se dělil na 10 kitů. Za Staré říše míval deben různou hodnotu pro odlišné druhy vážených výrobků. Pro zlato jeho hodnota činila 13,6 gramů, pro měď 27,3 gramů. V ramessovském období nabyly deben a kit zlata, stříbra i mědi měnovou hodnotu.

V období Nové říše se systém zjednodušil. Deben nadále zůstal základní jednotkou, měl však již stálou hodnotu 91 gramů. Závaží se vyráběla z kamene (žula, alabastr, hematit) nebo z kovu (bronz). Bývala Kuiata, plochá nebo ve tvaru komolého kužele, často znázorňovala zvířecí hlavu (býka či gazely). Do závaží se vyrýval název příslušné jednotky a jeho váha, případně i kov, pro nějž platilo.

Někdy bylo na závaží zapsáno i jméno instituce (Královská pokladnice nebo chrám) nebo osoby, která jej používala. Všechna závaží byla ocejchována pomocí oficiální jednotky, na niž byla kartuše panovníka, jenž byl právě u moci. Veřejná moc dohlížela na dodržování správnosti měření a na žádost jednotlivců nebo na základě úředního rozhodnutí mohly být prováděny oficiální kontroly.

Související články

Dokumentární filmy

Informace o webu

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.