Démotické písmo

Démotické písmo (démotština) je přechodem mezi tradiční egyptštinou a koptštinou. Jeho tvar a texty v tomto písmu psané jsou důkazem smíšené povahy egyptské civilizace v období Ptolemaiovců a v Římské době. S názvem „démotické písmo“ se poprvé setkáváme u Herodota, který tak v 5. století př.n.l. nazval jazyk a písmo, které v té době Egypťané používali k sepisování neliterárních dokumentů (démos znamená v řečtině „lid“).

Co je to démotština

Výraz „démotština“ označuje na jedné straně předposlední vývojovou fázi egyptštiny, která se používala cca od 7. století př.n.l. do přelomu letopočtu a na druhé straně nový grafický systém, který se používal do příchodu koptské abecedy ve 2. a 3. století.

Od konce období Nové říše se rozevírala propast mezi pečlivým hieratickým písmem literárních nebo náboženských textů a mezi jednodušším hieratickým písmem administrativních dokumentů. Nakonec se obě písma od sebe oddělila - propracovanější verze se ustálila a používala při psaní náboženských textů, právní dokumenty byly psány tzv. abnormálním hieratickým písmem, ze kterého se vyvinula démotština. Ta v 8. století př.n.l. vytlačila hieratické písmo i z náboženských a literárních textů a za vlády Psametika I. se démotština stala oficiálním jazykem a písmem. Písmo bylo zapisováno zprava doleva obvykle na hliněné nebo kamenné střepy, dřevěné tabulky nebo papyrus.

Démotština, málo známý jazyk

O démotické písmo se zajímal už Jean-Francois Champollion. I když práce tohoto egyptologa byly v mnoha směrech průkopnické, v démotštině se mýlil. Předpokládal totiž, že jsou tyto znaky starší než hieroglyfy. Později se do zkoumání démotického písma pustili další badatelé a i když existuje mnoho příruček, dosud přetrvávají určité nejasnosti. Dosud nebyl publikován žádný plnohodnotný slovník tohoto jazyka.

Jedním z nejvýznamnějších badatelů, kteří se věnovali démotštině, byl nepochybně František Lexa. Ten připravil osm svazků z gramatiky démotštiny, které vydal vlastním nákladem a vyšly v Praze v letech 1949 až 1951. I když je jeho gramatika dnes v mnoha směrech překonána, podílela se výrazně na utváření základů bádání o démotštině.

Nové vlivy v literatuře

Z období, kdy se používalo démotické písmo, se dochovalo několik povídek, které jsou velice barvité a projevují se v nich cizí vlivy. Patří mezi ně slavný příběh o synu Ramesse II., který toužil proniknout do tajů vědění a magie a chtěl získat kouzelnickou knihu sepsanou samotným bohem Thovtem.

Jiný cyklus příběhů ovlivněný helénskou literaturou je znám pod názvem „Egypťané a Amazonky“. Jedná se o sérii vyprávění o soubojích princů, která připomínají řeckou heroickou literaturu. Další slavnou povídkou té doby je „Mýtus o Reově oku“. Reovo oko opustilo Egypt a Re pověřil Thovta, aby je přivedl zpět. Thovt se snažil přemluvit rozzlobenou bohyni (představující oko) tím, že jí vyprávěl bajky s morálním ponaučením, jejichž hlavními hrdiny byla zvířata.

Démotické písmo, Démotština

Démotické písmo – mumiový štítek

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.