fbpx

Povídka o Sinuhetovi je jedním z nejslavnějších literárních děl starověkého Egypta, která je současně dobrodružným románem i historickým příběhem. Od první do poslední stránky je čtenář vtažen do děje. Hlavním hrdinou je urozený Sinuhet, který opustil svou zemi a strávil dlouhá léta v exilu v Sýrii.

Sinuhet svědkem spiknutí

Ve třicátém roce vlády – konkrétně podle egyptského kalendáře sedmý den třetího měsíce doby záplav – zemřel Amenemhet I. Egypťané používali termín “odešel za horizont”. Ještě před svou smrtí svěřil Amenemhet I. svému prvorozenému synovi velení armády. Tím synem byl Senusret – po smrti Amenemheta I. známý jako faraon Senusret I. Ten měl vypudit cizí vzbouřence, kteří terorizovali obyvatelstvo Egypta na okraji Libyjské pouště. K Senusretovi byl rychle vyslán posel, aby mu předal truchlivou zprávu o smrti jeho otce. Ten opustil vojáky, aniž by je předem upozornil. I za dalšími faraonovými dětmi byli vysláni poslové.

Náhodou se stalo, že se Sinuhet doslechl o spiknutí, které připravovali dvořané proti mladému Senusretovi. Sinuheta zachvátila panická hrůza a aniž by o tom komukoliv řekl, uprchl ze země. Po překonání delty Nilu pokračoval směrem na východ. Sinuhetova cesta je v povídce velice přesně popsána. Vyčerpaného a umírajícího žízní jej nalezli beduíni a Sinuhet se přidal ke kmenům, které kočovaly na jihu Kanaánu a Sinajského poloostrova. Později ho adoptoval šejk Amunenši – vládce Recenu, oblasti ve foinickém vnitrozemí. Dal mu za ženu svou dceru a daroval mu nejlepší pozemky v oblasti Jaa.

Sinuhetova klidná léta

Zde prožil Sinuhet mnoho šťastných let. Stal se kmenovým náčelníkem a proslul zejména svou odvahou. Také jeho děti se staly kmenovými náčelníky. O událostech v Egyptě se dozvídal od cestovatelů, kteří Egypt navštívili. Jeho pověst a důvěra, které se u Amunešiho těšil, vyvolávaly ale také zášť a žárlivost. Jednoho dne jej vyzval jistý neporazitelný bojovník z Recenu na souboj. Sinuhet svého soupeře zasypal šípy a poté ho dorazil ranami sekyrou.

Jak plynuly roky, začalo se Sinuhetovi po rodné zemi stýskat. Senusret I. se doslechl o Sinuhetových úspěších a napsal mu dlouhý dopis, který byl královským dekretem. V něm Senusret Sinuheta žádal, aby se vrátil do Egypta. Slíbil mu, že bude přijat jako přítel a bude se těšit jeho ochraně. Sinuhet byl dojatý tímto dopisem a napsal faraonovi dopis, ve kterém ospravedlňoval svou dřívější volbu.

“Tento útěk, jenž uskutečnil tvůj sluha – neplánoval jsem ho, nebyl v mém srdci, nemyslel jsem na něj. Nevím, co mne dostalo na toto místo. Je to jako stav snu, jako kdyby se uviděl obyvatel delty na Elefantině, muž z bažin v zemi Núbijců. Nebál jsem se, nikdo mne nepronásledoval, neslyšel jsem žádné výčitky, mé jméno nebylo slyšet z úst herolda. Přesto jsem měl po těle husí kůži, mé nohy mne unášely pryč, mé srdce mě vedlo. Bůh, jenž určil tento útěk, mne táhl pryč. Nebyl jsem dříve sebevědomý. Obáván je muž, jenž je uznáván svou zemí. Re učinil, aby strach z Tebe byl všude na zemi a hrůza z Tebe panovala ve všech cizích zemích …”

Sinuhetův návrat do Egypta

Jakmile předal svůj majetek synům a rozloučil se se svými blízkými, vrátil se Sinuhet do Egypta. V paláci se mu dostalo od Senusreta vřelého přivítání a Sinuhet začal žít na královském dvoře. Od panovníka dostal darem nádherný dům obklopený zelenou zahradou. Byla pro něj vystavěna kamenná pyramida mezi pyramidami královských potomků. Faraonově přízni se těšil do konce svého života. Vlastní životopis Sinuheta si můžete přečíst na portálu Česká literatura.