Rysy egyptského písma

Než se budeme zabývat hlavními rysy egyptského jazyka, vysvětlím rozdíl mezi jazykem a písmem. Egyptština používala několik grafických systémů - například hieroglyfické nebo hieratické písmo - k zápisu téhož jazyka. Později se objevili ještě další systémy, v 7. století př.n.l. to bylo démotické písmo a na přelomu letopočtu koptština. Také tato písma sloužila k zápisu téhož jazyka, který se ale pochopitelně časem vyvíjel. My se tedy budeme zajímat o jazyk jako takový, nikoliv o znaky, pomocí kterých se zapisoval. Je třeba ale konstatovat, že při výuce egyptštiny se obvykle používá hieroglyfické písmo.

Původ egyptštiny

Egyptština se podobá některým mrtvým i živým jazykům a patří do skupiny afroasijských jazyků, které se dříve označovaly jako semitohamitské. Toto pojmenování souvisí se jmény Noemových synů Šéma a Cháma, kteří byli podle Bible předchůdci Semitů a Afričanů. Všechny afroasijské jazyky mají dva společné rysy - důležitost souhláskového systému (tyto jazyky většinou zapisují pouze souhlásky) a způsob odvozování slov z třípísmenných skupin, které tvoří kořen slova.

Vývojové stupně egyptštiny

Stará egyptština za tři tisíce let své existence prošla určitým vývojem, který měl pět hlavních vývojových stupňů:

  • stará egyptština (jazyk z Archaické doby a období Staré říše)
  • klasická egyptština (jazyk používaný od Prvního přechodného období přes Střední říši až po Druhé přechodné období)
  • novoegyptština (používaná až do období sajské dynastie kolem roku 660 př.n.l.)
  • démotština (jazyk používaný do přelomu letopočtu)
  • koptština (používaná do 7. stol.).

Zásady egyptštiny

Každá staroegyptská věta musela, podobně jako v moderních jazycích, obsahovat subjekt a predikát. Subjekt popisuje jev, o kterém se ve větě pojednává, predikát představuje vlastní výpověď o subjektu. Uveďme si příklad - v české větě "Tento den je krásný" je subjektem "Tento den" a predikátem "je krásný". Klasická egyptština je založena na dvou základních typech vět - slovesných a neslovesných, které se dále dělí na nominální a adverbální.

Příkladem nominální věty je například "Jsem bůh". V egyptštině ale neexistoval ekvivalent slovesa "být" a Egypťané by tedy řekli "Já, bůh". Adverbální věty vycházejí z příslovce (adverbia) a v těchto větách je příslovce nebo příslovečné určení na místě predikátu (například věta "tvůj majetek (je) v domě". Touto větou lze tedy popsat totožnost nebo vlastnictví.

Egyptština znala několik časů (minulý, přítomný, budoucí), dokonavý vid, vedlejší věty (vztažné, obsahové, podmínkové), různé rozvíjející členy podstatného jména atd. Byl to mimořádně strukturovaný jazyk, který byl schopen vyjádřit konkrétní situace i abstraktní pojmy. Věty měly přesnou gramatickou strukturu, která vyžadovala pečlivou analýzu, aby nedošlo ke špatné interpretaci.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.