Egyptské pyramidy

Hledání pravzoru pyramid u Sakkáry mělo svůj důvod. Na pohřebišti v Sakkáře byly postaveny první pyramidy, na tomto místě musely být tedy zřejmě také stavby, z nichž se pyramidy vyvinuly. Výzkum jiných pohřebišť tomu nasvědčoval. Přesto přinesl nemalé překvapení – v Abydu (Abedžu) byly objeveny hrobky několika králů první a druhé dynastie, mezi nimi Ahy, Džera, Vedžóa, Vedimeva a Kaa. Hrobky těchto králů byly však objeveny a bezpečně identifikovány také u Sakkáry.

Jak mohl být jeden člověk, třebaže byl faraonem, pohřben na dvou místech? A jestliže mohl být pohřben jen na jednom, proč si dal postavit dvě nákladné hrobky s obrovskou pohřební výbavou? Ve které z nich byl pak nakonec uložen k věcnému odpočinku?

Egyptologové se domnívají, že stavba dvou paralelních hrobek byla jedním z výrazů známé "podvojnosti Egypta". Egyptský král byl vládcem Horní a Dolní země, byl nositelem koruny Horního a Dolního Egypta a musel mít tedy hrobku v Horním i Dolním Egyptě. Jiní to vysvětlují touhou Egypťanů, aby bylí pohřbeni v blízkosti Usirova hrobu, který kladly mýty do Abydu (Abedžu). Jestliže tam nemohli mít skutečnou hrobku, tak si tam dali postavit (pokud si to mohli dovolit) aspoň symbolickou hrobku (kenotaf) nebo náhrobní desku se jménem (stélu). Vcelku se však shodují, že tito králové byli pohřbeni u Sakkáry, na pohřebišti hlavního města sjednoceného Egypta, a že v Abydu (Abedžu) měli jen symbolické hrobky.

Nabízí se několik otázek a nejistých odpovědí. Musíme se při hledání výchozího bodu pro pyramidu zastavit u Andžjebovy a Herneitiny mastaby? Nemáme jít dál a spatřovat jej v hrobkách, které předcházely mastabám? V hrobkách nikoli vládců a hodnostářů, nýbrž prostých Egypťanů? Vždyť mastaby známe až z historické doby, hrobky egyptských rolníků a usedlých lovců z dob o staletí starších ...

Z vykopávek je zřejmé, že hrobky prostých Egypťanů byly na sklonku předhistorické doby převážně dvojího druhu. V Dolním Egyptě rolníci pohřbívali mrtvé ve svých obydlích; později jim budovali na okraji vesnic cihlové "domy mrtvých" se zešikmenými zdmi. V Horním Egyptě se udržovala tradice pradávných kočovnických "pohřbů na pochodu", kdy mrtvé ukládali do jam přikrytých hromádkami písku, které obkládali kameny, později na ně stavěli nízké mohyly z cihel.

Prvky obou těchto hrobek se pak spojily v mastabách. Nejstarším známým typem egyptské hrobky byla tedy jáma v písku s písečnou mohylou zpevněnou obložením. Je možné, že zde je počátek vývoje, z něhož nakonec vyrostla kamenná hora zvaná pyramida? Nemožné to jistě není. Všechny počátky bývají přece skromné.

Mapa Sakkary - pohřebiště 1. a 2. dynastie

Mapa Sakkary - pohřebiště 1. a 2. dynastie

Dovolená v Egyptě

Dokumentární filmy

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.