Egypťané a zemědělství

Egyptská prasata neměla nic společného s růžovými vepříky s hladkou srstí, které známe z našich luhů a hájů. Egyptská prasata se spíše podobala kancům. Vyvinula se z rodu divokého prasete Sus scrofa ferus, které se v Africe vyskytovalo od pradávných dob. Byla to menší plecitá zvířata s protáhlým rypákem, měla dlouhé nohy, kůži pokrytou tvrdými štětinami a kvůli své žravosti byla považována za nečistá zvířata.

Egypťané chovali prasata pro maso a nebo je využívali na polích k zašlapávání osiva do bahnité půdy. Prasata patřila spolu s voly, osly, ovcemi a kozami mezi Egypťany běžně chovaná zvířata. Přesto bychom na stěnách hrobek ze starších období žádná vyobrazení prasat nenašli. Ta se objevila teprve v období Nové říše.

Opovrhovaný žrout

Egypťané neprokazovali těmto zvířatům žádný vděk. Rerej (takto je Egypťané nazývali) byla kvůli špíně, hrubému vzhledu a extrémní žravosti považována za nečistá. Pasáci prasat nesměli vstupovat do svatyní a směli se dokonce ženit pouze s ženami, které rovněž pocházely z rodin pasáků prasat. Tím se vytvářela jakási zvláštní kasta.

Zošklivování prasat souviselo také s tím, že byla tato zvířata spojována se Sutechem. Právě v podobě černého kance totiž bůh temnot bojoval se svým synovcem Horem, synem Usira, a poranil mu oko. Podle egyptské víry byl Měsíc jako jedno z Horových očí pravidelně vytrháván a požírán kanibalským a obávaným kancem.

Mohlo by vás zajímat

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.