Jídelníček starověkých Egypťanů - Starověký Egypt

Jídelníček starověkých Egypťanů

Napsal Felgr Pavel on .

Základem egyptské stravy byl chléb a pivo. Na jídelníček starověkých Egypťanů se podíváme z pohledu prostého venkovana a vyššího hodnostáře. Podíváme se také jak probíhaly velké hostiny na dvoře hodnostářů nebo faraona. Takže - s chutí do toho ...

Jídelníček vesničana

Pro Egypťany byli základem jídelníčku chléb a pivo. Vesničané pracovali na královském panství a každý den vstávali časně ráno. Jako příklad poslouží příběh jistého vesničana Sennefera. Patřil mezi bohatší vesničany, protože vlastnil vola a osla. Každé ráno chodil pracovat na královské panství. Manželka mu připravila snídani - na stole je ovčí mléko, cibule, doma pečený chléb, opékané oplatky, olej ze světlice, datle a fíky. Je to jídlo prosté, ale bohaté na vitamíny.

Protože čeká Sennefera náročný den, připravila mu manželka do košíku bochník chleba plněný boby, pivo, cibuli, sušené maso, sýr a fíky. Na poli ho čeká těžká práce a během dne se bude potřebovat dosyta najíst. Večer, až se vrátí domů, má slíbenou pečenou kachnu, kterou ulovil v nedalekých močálech soused, který přijde na večeři s celou rodinou. Vesničané se takto stravovali každý den, občas si jídelníček obohatili o ryby, které jedly buď syrové nebo vysušené na slunci. Někdy je také Egypťané nasolovali, aby ryby déle vydrželi. Jednou za čas si vesničané při slavnostních příležitostech pochutnali na pečené huse, na cizrně, na palačinkách plněných cibulí a kaší z cizrny, nebo na koláčích.

Hostina u hodnostáře

Opět použiji příklad - jistého hodnostáře Panefera, který žil nedaleko od Théb (Vasetu). Všechno jídlo pochází z jeho panství až na víno, které si nechává dovážet z delty. Tamní víno patřilo mezi nejvyhlášenější. Snídaně se skládala z mléka, datlí, plněných bochánků chleba, plátků masa a medových nebo kmínových koláčků.

Dopoledne se podívá na některé svoje pozemky a domů se vrací k obědu. Ten se spíš podobá pikniku, kdy si společně s manželkou a dětmi pochutná na hlávkovém salátu, cizrné kaši, kořeněném pšeničném chlebu, ovoci, medových koláčcích a pochopitelně nesmí chybět pivo. Pivo si Egypťané dopřávali často i ke snídani.

Po obědě pracoval ve své pracovně s písaři a jeho manželka zatím se služebnictvem chystá večerní hostinu. Na keramických kamnech se připravuje ragú. Venku dva kuchaři oškubávají husy a kachny. Po oškubání jim uříznou hlavy, křídla a nohy, napíchnou je na rožeň a budou je péct na nízkém ohništi. V kuchyni kuchaři z nálevu vytáhli ryby a nasolili křepelky a holoubata. Někdy byl také poražen býk, ze kterého se použije svíčková a nepravá svíčková, která se ogriluje. Hodnostáři také rádi lovili - oblíbenou pochoutkou byly gazely, antilopy nebo zajíci.

Bohatá hostina

Hostiny, které probíhaly buď u vysokých státních hodnostářů nebo na dvoře faraona, byly opravdu bohaté. Hosté se rozsadili okolo malých stolků. Na stole bylo množství masa, zeleniny (čočka, fazole, zelí), šťavnaté melouny nebo okurky. Nechybělo ani ovoce (datle, fíky, granátová jablka, hrozny). K jídlu se přikusoval kořeněný chléb nebo některý z koláčků ochucených medem, koriandrem nebo kmínem.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě