Egypťané a zemědělství

Víno bylo v Egyptě nápojem bohatých vrstev, a nebylo tedy příliš běžné. Naopak pivo bylo vždy národním nápojem. Připravovalo se po celé zemi a jeho výroba je zachycena již na reliéfech v mastabách z dob Staré říše. Pilo se při všech příležitostech – na poli, na palubě lodí, při recepcích a samozřejmě v městských zábavních podnicích.

Příprava a uchovávání piva

Egyptské pivo se připravovalo z pšenice, nebo z ječmene a z datlí. Právě datlová šťává zajišťovala kvašení nápoje. Pivovarník a jeho pomocníci lili čerstvé těsto do rozpálených forem, které se vkládaly do pecí podobných pekařským. To vyžadovalo maximální pečlivost, protože těsto z pšenice nebo ječmene muselo jen lehce zezlátnout na povrchu a uvnitř zůstat syrové. Takto získané chleby byly rozdrobeny do velké nádoby naplněné sladkou tekutinou, která se připravovala z vody a datlí. Pivovarník pak směs šlapal tak dlouho, až byla jednolitá.

Kdy po několika dnech začalo kvašení, byl obsah nádoby přelit do velkých džbánů. Pomocí síta se zachytávaly největší kousky chleba nasáklé pivem, které pivovarník vymačkával jako houbu. Někdy se provádělo ještě druhé filtrování, aby zachytili i drobky chleba, které prošly prvním cezením.

Pivo se ukládalo do amfor uzavřených zátkou ze slámy a vlhkého jílu, nebo talířkem a trochou sádry, aby se dalo dobře a dlouho uchovávat. Posledním pivovarníkovým úkolem bylo umístit na pivo svou značku, na niž uvedl datum a místo výroby. Po ukončení kvašení se pivo filtrovalo a uchovávalo v otevřených džbánech. Pěna, která se vytvořila na tekutině, se sebrala a usušila – sloužila pak jako kvasnice při výrobě chleba a jiného pečiva.

Obchod s pivem

Většina Egypťanů si sice vyráběla vlastní pivo, ale obchod s ním také prosperoval. Po Nilu ho v amforách přepravovalo mnoho lodí, které jej dodávaly do měst, do zábavních podniků a do vil bohatých Egypťanů. Před konzumací se pivo lilo do jedno nebo dvoulitrových džbánů a z nich pak do kamenných, kovových nebo keramických pohárků. Nejběžnější bylo pivo černé, pivo světlé bylo vyhrazeno pro svátky. Egypťané s oblibou do piva přidávali bylinky a datlový cukr, aby tak zvýraznili jeho chuť a zvýšili obsah alkoholu.

Pivo, národní nápoj starověkých Egypťanů

Drcení ječmene probíhalo na kamenných plochých zrnotěrkách (vlevo) a poté se ukládalo do sudů (vpravo).
Z takto získané mouky se pak kvašením vyrábělo pivo, které se uchovávalo ve džbánech. 

Mohlo by vás zajímat

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.