Egypťané a zemědělství

Na rozdíl od piva, které bylo lidovým nápojem oblíbeným ve všech společenských vrstvách, vyžadovalo víno větší péči a hlavně vhodné výrobní prostředí. Jeho pěstování se do Egypta rozšířilo ze syropalestincké oblasti koncem pravěku. V době Staré říše bylo víno (irep) výsadou králů a mohli si dovolit ho popíjet jen ti nejbohatší Egypťané. Bylo buď místního původu (z Delty nebo z Fajjúmu), nebo se dováželo ze zahraničí (z Recenu nebo z Palestiny). Egypťané tento mok pokládali za božský dar. Nejčastěji jej spojovali s Usirem, podobně jako později Řekové s Dionýsem.

Nejstaršími písemnými doklady jsou pečetě na zátkách nádob, které byly objeveny v hrobkách z archaického období. Faraoni tehdy vlastnili jednak soukromé vinice, jejichž produkce byla určena především na pohřební obřady, jednak menší pozemky, kde si pěstovali víno pro běžné příležitosti.

V období Nové říše, zejména s nástupem 19. dynastie, víno zlidovělo a rozšířilo se po celé zemi. Egypt se stal velkovýrobcem vína a vyvážel je i do ostatních zemí ve Středozemí. Nejúrodnější vinice se nacházely v deltě Nilu. Půda zde byla každoročně zaplavována rozvodněným Nilem. Egypťané se ale domnívali, že mokřinatá půda by vínu neprospívala, a proto vinice zakládali spíše na umělých vyvýšeninách chráněných zídkami.

Proces výroby vína

Když nadešel čas česání hroznů, pustila se do práce skupina sběraček (byla to spíše ženská práce). Tmavé hrozny vína s modravým odleskem buď odřezávaly nožem se zakřivenou čepelí nebo je opatrně ručně trhaly a pak je házely do proutěných nůší nebo košíků zavěšených na tyči, které odnášeli muži na ramenou. Hrozny se pak odvážely k drcení, které probíhalo tak, že dělníci vstoupili do nádoby s hrozny a šlapali je v rytmu určovaném dvěma hudebníky, kteří klepali chřestidly. Víno se pak v těchto velkých nádobách z akáciového dřeva nechávalo kvasit.

Po kvašení se víno lisovalo. Vkládalo se do plachet, které byly na obou koncích připevněny na tyče. Vinaři plachty stlačovali nad nádobou, do níž se zachytával vzácný mok. Získané víno se uchovávalo v zapečetěných džbánech, na něž se zapisoval původ a datum stočení do džbánu. Tyto údaje sloužily ke kontrole kvality některých vín, zejména těch, která se dovážela ze zahraničí. Již tehdy se totiž provozoval obchod se křtěným vínem.

Obchod a degustace

V době vlády ramessovské dynastie obchod s vínem prosperoval a po Nilu se plavilo mnoho lodí převážejících džbány s vínem. Egypt nebyl schopen vyrobit dostatečné množství tohoto božského moku, a proto ho dovážel z Foiníkie, Sýrie nebo Palestiny. Egypťané na vínu nejvíce oceňovali jeho sladkou chuť. Na amforách můžeme nalézt nápisy jako "osmé víno" nebo "třetí víno". Podle některých historiků tyto nápisy znamenaly, že víno bylo třikrát nebo osmkrát přetáčeno, což účinně zabraňovalo jeho znehodnocení.

Dovolená v Egyptě

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.