Egypťané a zemědělství

V březnu, prvním měsíci období sucha, se konal velký Minův svátek. Min byl bohem úrodnosti, žní a mužnosti. Zosobňoval ho bílý býk, kterému faraon na počátku žní daroval první pokosený obilný klas. Tento obřad byl pro faraona další příležitostí, jak stvrdit svou moc nad Horním a Dolním Egyptem a poděkovat bohu za to, že mu vdechl svou plodivou sílu. Panovník, "zářící jako vycházející slunce", opouští ve slavnostním oděvu a s modrou korunou chepreš palác. Je usazen na nádherném křesle v nosítkách, která nese dvanáct mužů, vybraných mezi faraonovými syny a význačnými dvorskými hodnostáři.

V čele průvodu kráčí hudebníci a knězi, za nimi ostatní královští synové a hodnostáři nesoucí faraonské atributy – berlu, žezlo, důtky, sekeru. Za nimi přichází kněz, který má na starost řádný průběh obřadu. V rukou drží dlouhý papyrový svitek, na němž jsou dopodrobna rozepsány všechny fáze slavností. Kněz hlasitě předčítá magické formule, které jsou při podobných příležitostech věnovány faraonovi. Před faraonem kráčí ještě jeden kněz, oděný jen do půl těla, který před panovníkem pomalu a slavnostně pálí kadidlo. Za nosítky následují další hodnostáři a vyšší důstojníci. Průvod uzavírají vojáci vyzbrojení kyji a oštěpy.

Dlouhý královský průvod majestátním krokem směřuje ke kaplí boha Mina, kde bude faraon moci obdivovat jeho krásu. Po příchodu na kultovní místo sestoupí z nosítek a postaví se čelem k chrámu, aby mohl zahájit rituální nakuřování, úlitby a předávání obětin „svému otci Minoví". Tím je obřad zahájen a brány svatyně se otevírají.

Pocty Minovi

V kapli je umístěna socha boha. Po každé její straně stojí svatostánek tvaru kuželovitého úlu, který symbolizuje Minovu původní svatyní v poušti. Jsou tu i stylizované záhonky salátu považovaného za afrodisiakum. Božská socha zobrazuje Mina s kulatou čapkou, z níž vystupují dvě pera. Tělo a nohy má zahaleny do přiléhavého pláště. Na bradě má rituální vous. Tzv. čistí knězi vztyčují sochu na palankin zdobený draperií, který posléze dvacet dva z nich zdvihne na ramena. Zde začíná druhé procesí, které zobrazení boha odnese až na zvláštní podstavec. Je obklopen kněžími, kteří jej ovívají. Faraon si již modrou korunu vyměnil za korunu Dolního Egypta. Nyní je po jeho boku i královna.

Průvod se dává do pohybu. V jeho čele kráčejí dva zástupy knězi. První z nich tvoří nosiči obrazů (sokol, ibis, šakal, důtky nebo kyj), které představují bohy, kteří doprovázeli Mina na jeho dlouhé cestě. Kněží v druhém zástupu nesou na pravém rameni pozlacené dřevěné sošky faraonových královských předků. Hned za nimi je nesen podstavec se soškou boha, za nímž následují král a královna a za nimi fantastický bílý býk, jenž má mezi rohy sluneční kotouč. Býk ztělesňuje sexuální potenci boha Mina a nazývá se Min-Kamutef, "Min, býk své matky". Tou není myšlena faraonova matka, nýbrž bohyně Eset. Podle jedné legendy právě Min oplodnil matku Hora, jehož je faraon pozemským zástupcem. Jeden kněz pálí před býkem, králem a sochou kadidlo.

Zpěv černocha ze země Punt

Průvod se cestou několikrát zastavuje, aby mohl kněz předčitatel zapět hymnus na oslavu boha a faraona. Během jedné z těchto etap se odehrává i "zpěv černocha ze země Punt", o kterém toho moc nevíme. Snad jen to, že při tomto obřadu bohové, kteří tančili pro Mina, uvolnili místo tanci a zpěvu černocha ze země Punt. Min byl někdy považován za stvořitele černochů, a proto býval označován jako jejich otec. V této souvislosti býval zobrazován s černým obličejem na důkaz, že jeho původním poddaným kolovala v žilách africká krev.

Konečně průvod přichází k podstavci a umístí na něj sochu boha. Faraon bohovi znovu nabídne obětiny a knězi poté vypustí čtyři stěhovavé ptáky (mandelíky) do čtyř světových stran, aby oznámili ostatním božstvům, že faraon právě zopakoval svůj nástup na trůn. Tito ptáci navíc symbolizovali Horovy syny, které jejich otec také kdysi vyslal, aby ostatním božstvům zvěstovali jeho nástup na trůn. Amset vyletěl na jih, Hapi na sever, Duamutef na východ a Kebehsenuf na západ. Faraon, který se takto ztotožnil s Horem, si posléze na hlavu konečně nasadí dvojitou korunu Horního a Dolního Egypta.

Mohlo by vás zajímat

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.