Egyptskému roku chyběla čtvrtina dne - Starověký Egypt

Egyptskému roku chyběla čtvrtina dne

Napsal Felgr Pavel on .

Egyptský rok měl 365 dní, což znamenalo velký problém. Aby egyptský rok přesně odpovídal slunečnímu cyklu, musel by být delší o čtvrtinu dne (přesně o 0,2422 dne). Každé čtyři roky se tedy rok o dvacet čtyři hodin zpozdil. Tato malá odchylka pak způsobovala nesoulad s rytmem střídání ročních období. Možná se nám to může zdát zanedbatelné, ale za šedesát let šlo již o patnáctidenní zpoždění.

Trvalo celkem 1460 let, než se kalendářní rok znovu začal shodovat se skutečností. Toto období se nazývá "Siriova perioda". Egypťané si toto nemilé zpožďování samozřejmě uvědomovali. V některé roky totiž kalendářní léto připadlo ve skutečnosti na zimu! Všichni si nakonec na tyto zvláštnosti zvykli a kalendářní rok oprávněně přezdívali "toulavý rok".

Průměrní egyptští feláhové tento problém přenechávali vědcům a sami se řídili skutečným střídáním ročních období, které odpovídalo vzestupu a poklesu vody v Nilu. Ptolemaios III. Euergetés se roku 238 př.n.l. pokusil dekretem z Kanopu přidat každé čtyři roky šestý epagomenální den a tak rok vyrovnat. Jeho snaha však skončila nezdarem. Teprve v římské době byl zaveden přestupný rok. l přes tyto nedostatky však byl egyptský kalendář pozoruhodným dílem, o nějž se zasloužili talentovaní pozorovatelé a matematici z řad obyvatel nilského údolí. Kalendář s drobnými změnami přetrval tisíciletí a slouží dodnes.

Potíže kněžstva s kalendářem

Výkyvy toulavého roku působily velké problémy egyptskému kněžstvu. Kněží totiž při stanovování dat náboženských obřadů, které souvisely s nějakým přírodním jevem (záplavami, setbou nebo sklizní), nemohli vycházet z běžného kalendáře. Zřejmě používali kombinaci lunárního a slunečního kalendáře, v níž k lunárnímu roku o 354 dnech přidávali třináctý měsíc. Tento princip se hodně podobá židovskému lunárnímu kalendáři, který se používá dodnes. 

Egyptský kalendář

Člověk a vesmír – bůh Geb zosobňující zemi pod nebeskou klenbou,
kterou představuje tělo jeho manželky Nuty (papyrus 21. dynastie)

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě