Achnatonova reforma - Starověký Egypt

Náboženská reforma Amenhotepa IV. (Achnatona)

Napsal Felgr Pavel on .

Vláda Amenhotepa III. se nesla ve znamení klidu, míru a prosperity. Země nikdy tolik nevzkvétala a Théby (Vaset) se staly záviděníhodným hlavním městem. Nabízí se tedy otázka - jak se mohlo stát, že Amenhotep IV. (Achnaton) dospěl k rozhodnutí tak radikálním způsobem změnit náboženské zásady?

Příčiny vzniku náboženské reformy

První příčinou může být vzájemná nevraživost mezi mladým králem a kněžstvem Amonova chrámu v Karnaku, které mladý panovník považoval za příliš sebejisté uskupení spiklenců. Jeho předchůdci totiž kněžstvo zahrnovali bohatstvím a výsadami. Symbolem jejich bohatství a vlivu je právě chrám v Karnaku. Když se Amenhotep IV. stal faraonem, rozhodl se s touto nadvládou skoncovat. Velký podíl na tom rozhodnutí měla i jeho manželka Nefertiti.

Druhou příčinou může být bůh Aton sám. Aton byl bohem města Héliopolis, které se nacházelo severně od dnešní Káhiry. Tento sluneční bůh bez tváře byl vlastně sluneční verzí boha Amona a jeho spojení Amon-Rea. Kult boha Atona přišel "do módy" již v období Střední říše a později ho znovuobjevil Amenhotep III. - své manželce Teje dokonce daroval loď nazvanou "Atonova krása".

Kult boha Atona

Kult Atona se od předchozí víry lišil tím, že oslavoval výhradně život a svobodu a nevšímal si smrti. Hlavním principem jeho učení byla jednoduchost. Achnaton představoval Atona lidu jako sluneční kotouč, což byl všem srozumitelný symbol.

Atonův kult se uctíval v chrámech i pod širým nebem. Achnaton a jeho manželka Nefertiti byli hlavní služebníci tohoto kultu. Obřad složený z modliteb a hymnů oslavujících Slunce doprovázela hudba.

Achnaton a Nefertitit s dětmi

Achnaton a Nefertiti s dětmi

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě